Webbův teleskop objevil vodní páru v zóně možného formování kamenných planet
Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil v exoplanetárním systému vodní páru. Pára se navíc nachází v oblasti, kde by mohly vznikat kamenné planety
Exoplanetární systém PDS 70, vzdálený zhruba 370 světelných let od nás, je bohatou studnicí vesmírných objevů. Před pěti lety zde vědci objevili dvě formující se exoplanety. V obou případech se jednalo o plynné obry – PDS 70b o velikosti mezi 4 až 17 Jupitery a PDS 70c s velikostí odpovídající 1 až 10 Jupiterům. Obě exoplanety se rodí ve vnějším protoplanetárním disku.
Webbův teleskop se nyní zaměřil na vnitřní část protoplanetárního disku. Tato oblast je od mateřské hvězdy vzdálená zhruba 160 milionů kilometrů a jde o místo, kde by teoreticky mohly vznikat kamenné planety.
Voda ve vnitřním disku
Samotné známky formujících se planet Webbův teleskop neobjevil, podařilo se mu ale v cílové oblasti detekovat vodní páru. Pokud by zde skutečně vznikly kamenné planety, měly by poměrně velkou šanci disponovat vodou hned od počátku svého vzniku.
Objev vodní páry vědce překvapil. Dřívější pozorování podobně starých protoplanetárních disků totiž nic podobného nenaznačovalo. Vědci proto pracovali s premisou, že přítomnost vody v obdobných systémech není vzhledem k intenzivnímu záření mateřské hvězdy pravděpodobná. V systému PDS 70 se ale voda v podobě páry zjevně vyskytuje.
Pokud jde o původ vody, vědci pracují s dvěma možnými scénáři. Podle prvního by voda mohla vznikat přímo v místě spojením atomů vodíku a kyslíku. Druhou možností je transport vodního ledu z oblasti vnější a chladnější části protoplanetárního disku. V takovém případě by ale prach nesoucí led musel překonat zhruba osm miliard kilometrů širokou mezeru, ve které se formují dříve objevení plynní obři.
TIP: První potvrzený snímek nově zformované planety: Je větší než Jupiter a pořádně horká
Otázkou je také způsob, jakým voda ve vnitřní části disku vzdoruje spalujícímu ultrafialovému záření mateřské hvězdy. Podle vědců je možné, že jí materiál disku slouží jako štít a chrání vodu před hvězdným zářením. Odpovědi nejen na tyto otázky by mohlo přinést další pozorování dalekohledem Jamese Webba. Tentokrát vědci chtějí využít infračervenou kameru NIRCam a infračervený spektrometr NIRSpec.