Webbův dalekohled objevil galaxii, jejíž plyn září intenzivněji než okolní hvězdy

Vesmírný dalekohled Jamese Webba opět předvedl, že se vyplatilo úsilí, které do něj vložili vědci, inženýři i kosmické agentury. Nedávno ve velmi vzdáleném vesmíru, jehož stáří vědci odhadují na miliardu let po Velkém třesku, objevil galaxii, která je opravdu zvláštní. Jak se zdá kosmický plyn v této galaxii z nějakého důvodu září natolik intenzivně, že jeho záře překonává záření hvězd.

Nově objevená galaxie nese označení GS-NDG-9422. Podle vědců je intenzivní záření jejího plynu doposud zcela neznámým jevem, který by mohl být velmi významný. Je totiž možné, že představuje doposud scházející „mezičlánek“ v evoluci galaxií, který překlenuje období mezi vznikem prvních hvězd a vytvořením galaxií v podobě, v jaké je známe dnes.

Galaxie se zářícím plynem

„Když jsem poprvé viděl spektrum záření této galaxie, okamžitě mě napadlo, že je vážně divné,“ přiznává vedoucí výzkumu Alex Cameron z britské Oxfordské univerzity. „Zároveň mi ale došlo, že to je přesně ten typ jevů, jaké by měl Webbův dalekohled odhalovat.“ Okolnosti objevu galaxie GS-NDG-9422 popisuje odborný časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Cameron s kolegy si na základě pozorování Webbova dalekohledu namodelovali různé scénáře a dospěli k závěru, že za intenzivní září galaxie GS-NDG-9422 se skrývají žhavé masivní hvězdy, které ozařují hustá oblaka kosmického plynu. Tento plyn pak podle vědců září ještě intenzivněji, než dotyčné hvězdy.

Podle Cameronova kolegy Harleyho Katze to vypadá, že záře v galaxii GS-NDG-9422 pochází z hvězd mnohem větších a zářivějších, než jsou ty, které můžeme v blízkém vesmíru pozorovat dnes. Zatímco teplota dnešních masivních hvězd se pohybuje kolem 40 až 50 tisíc °C, masivní hvězdy galaxie GS-NDG-9422 mohly žhnout teplotou až kolem 80 tisíc °C.