Sikorski R-4: První vrtulník, který byl nasazený v boji

Čtyři stroje typu Sikorsky YR-4 byly přiděleny v Indii k 1. skupině leteckého komanda (1st Air Commando Group). Šlo o jednotku USAAF, určenou k podpoře operací speciálních jednotek (takzvaných Činditů) v týlu nepřítele. Vedle vrtulníků 1st ACG využívala rovněž stíhačky, bombardéry a transportní letouny. A právě stroj přidělený této netypické jednotce byl 23. dubna 1944 úspěšně užit k evakuaci pilota a tří zraněných mužů ze spojovacího stroje L-1, který havaroval na území kontrolovaném Japonci.

Americký konstruktér Igor Sikorsky zkonstruoval první funkční vrtulník v USA roku 1939. Podařilo se mu u typu VS-300 novátorsky vyřešit problémy s ovládáním pomocí vyrovnávacího rotoru umístěného na zádi stroje. Tato koncepce se úspěšně používá u vrtulníků až do dnešních dnů. Americké armádní letectvo na jaře 1941 objednalo víceúčelový dvoumístný vrtulník XR-4 (VS-316A) obdobné koncepce. XR-4 poprvé vzlétl 14. ledna 1942 a poté následovalo 30 kusů ověřovací série: tři YR-4A a 27 YR-4B (tato verze mohla pojmout nosítka nebo lehké pumy).

Sikorsky R-4B Hoverfly

• Rozpětí (rotor): 11,6 m
• Délka: 14,65 m
• Vzletov hmotnost: 1 153 kg
• Max. rychlost: 120 km/h
• Dostup: 2 440 m
• Max. dolet: 209 km
• Pohonná jednotka: 1× hvězdicový Warner R-550-3
• Výkon motoru: 150 kW
• Osádka: 2 muži
• Uživatelé: Velká Británie, Kanada, USA

Letouny byly podrobeny testům, mimo jiné v Barmě či za arktických podmínek na Aljašce, při kterých USAAF i US Navy (získalo tři YR-4B, značené HNS-1) hledaly pro vrtulníky to pravé využití. V úvahu připadaly zejména spojovací lety, záchranná služba a evakuace raněných. Roku 1944 bylo objednáno 100 sériových R-4B. Část jich převzalo USAAF, celkem 20 exemplářů coby HNS-1 získala letectva US Navy a USCG (pobřežní stráže). Pro akce z vodní hladiny byly některé stroje vybaveny jednoduchými plováky. Sedm YB-4B a 45 RB-4B obdrželi Britové, kteří je pod označením Hoverfly Mk.I provozovali u RAF a u námořního letectva FAA.