Vojevůdce Stalin (1): Jak diktátorovy rozkazy ovlivnily vývoj války?

Ačkoliv poválečná sovětská propaganda označovala německý vpád z 22. června 1941 za nečekaný, ve skutečnosti mu předcházela řada varování. Některá měla obecnější charakter (jako Hitlerova nenávist vůči komunismu), jiná byla zcela konkrétní – pouhý den před invazí několik dezertérů sdělilo Rusům, že Wehrmacht udeří. Informace putovala do Kremlu a ve Stalinově kabinetu se k jejímu vyhodnocení sešli armádní velitelé se členy politbyra. 

Počáteční nerozhodnost

Náčelník generálního štábu Georgij Žukov a lidový komisař obrany Semjon Timošenko nechtěli nic ponechat náhodě a požádali diktátora, aby uvedl pohraniční vojska do pohotovosti. Stalin však stále věřil, že sovětsko-německý pakt o neútočení ze srpna 1939 má pro Adolfa Hitlera větší cenu než cár papíru. Vyjádřil názor, že pokud k invazi dojde, půjde o spiknutí generálů bez vědomí Berlína: „Takový pokyn nevydám – byl by předčasný a možná se vše vyřeší mírovou cestou. Naopak je třeba rozeslat stručný rozkaz, že hrozí vpád německých jednotek s cílem nás vyprovokovat. To nesmíme dopustit, aby nedošlo ke komplikacím.“

Zatímco někteří historici hodnotí toto rozhodnutí jako doklad Stalinovy neschopnosti posoudit situaci, jiní jsou shovívavější. Tajné služby totiž Moskvu už několik měsíců bombardovaly zprávami, které předvídaly německý útok během jednoho či dvou týdnů. Dokládaly postupné zhoršování vztahů mezi oběma zeměmi, ovšem k invazi zatím nedošlo. A Stalin se harašením zbraní v pohraničí nechtěl dostat do situace, z níž by Sovětský svaz mohl vzejít jako agresor.

Stalin zaspal

Další události nicméně daly Timošenkovi a Žukovovi za pravdu. Kolem třetí hodiny ráno se v Kremlu rozdrnčel telefon s informací, že Wehrmacht udeřil. Politici a generálové se sjeli znovu, jenže rozkaz k zahájení vojenských akcí prozatím nepadl. Diktátor chtěl mít jistotu a nařídil lidovému komisaři zahraničí Vjačeslavu Molotovovi navštívit německého velvyslance Friedricha von Schulenburg. Oficiální potvrzení, že se obě země nacházejí ve válečném stavu, Stalina zaskočilo. Nakonec přece jen souhlasil s vydáním rozkazu zničit útočícího nepřítele, ale „jen do té míry, aby žádné sovětské jednotky kromě letectva nenarušily německou hranici“. Informace se k útvarům dostala až čtyři hodiny po zahájení operace Barbarossa. 

Stalin se natolik zdráhal uvěřit Hitlerovu porušení paktu, že odmítl o válce informovat lid a z rozhlasu musel zaznít Molotovův hlas. V následujících hodinách vyhlásil diktátor mobilizaci a vyslal na frontu několik emisarů, přičemž využívání zplnomocněnců se od nynějška stalo trvalou metodou jeho velení.

Strach a deprese

Dle pamětníků klesla Stalinova nálada v prvních dnech války k bodu mrazu. Věděl totiž lépe než kdokoliv jiný, že země není na rozsáhlý konflikt připravena. Během čistek ve 30. letech zdecimoval velitelský sbor a nechal zastřelit přes 20 000 důstojníků. Jejich nástupci se svému řemeslu teprve učili a diktátor tedy musel očekávat rychlý německý postup.

Přesto mu blitzkrieg způsobil takový šok, že za sebe nechal podepisovat rozkazy podřízené generály. Na vývoj bojů zprvu reagoval zmateně a diletantsky – například mnohé z jeho plánů protiofenziv situaci na bojišti spíše zhoršovaly. Z některých rozkazů přímo čišela Stalinovu nedůvěra, že Rudá armáda dokáže Němce zastavit – vedle přípravy nových defenzivních linií ve vnitrozemí nařídil i evakuaci osob a zásob z blízkosti fronty. Za neustálých ústupových bojů a těžkých ztrát si diktátor stále bolestněji uvědomoval, že jeho rozkazy postrádají účinnost.

TIP: Operace Rudovous: Jak vypadaly plány německého útoku na Sovětský svaz

Velení se ukazovalo jako mnohem obtížnější úkol, než předpokládal. Nakonec pod tíhou povinností opustil Kreml a uchýlil se na svou daču (venkovskou vilu). Centralizovaná mašinerie, kterou Stalin v minulých letech vybudoval, však bez jeho osoby nemohla v kritických chvílích fungovat. Iniciativy se chopil Molotov, který svolal nejvlivnější funkcionáře Beriju, Malenkova a Vorošilova. Měli vymyslet, jak „šéfa“ dostat zpět do Moskvy. Šlo o delikátní úkol, neboť nikdo neměl odvahu diktátorovi sdělit, že jeho deprese ohrožuje obranyschopnost státu.

Pokračování: Vojevůdce Stalin (2): Jak diktátorovy rozkazy ovlivnily vývoj války? (vychází v neděli 11. dubna)