Voda z tající Antarktidy by mohla vést ke zhroucení mořského proudění

U pobřeží Antarktidy klesají do hlubin oceánu biliony tun chladné slané vody. Tím přispívají k pohybu ohromujícího „termohalinního výměníku“, čili systému hlubokomořských proudů. Srdcem tohoto systému je antarktická cirkulace, mohutné proudění, které obklopuje Antarktidu a vyvolává dojem ohromného víru.

Hlubokomořské proudy přenášejí teplo, uhlík, kyslík a řadu dalších látek po celé planetě. Zásadním způsobem ovlivňují klima, úroveň hladiny oceánu a v neposlední řadě produktivitu mořských ekosystémů, která prostřednictvím sítě ekologických vztahů ovlivňuje život na celé Zemi.

Mořskému proudění dochází dech

V poslední době se přitom objevují varovné známky toho, že hlubokomořské proudění zpomaluje. Dokonce se zdá, že by se mohlo zhroutit, což by podle všeho mělo dalekosáhlé následky. Tento neblahý vývoj potvrzuje i nedávná studie týmu, který vedl Matthew H. England z australské Univerzity Nového Jižního Walesu. Výsledky Englandova týmu publikoval prestižní vědecký časopis Nature.

Oceánograf England předpovídá, že během příštích desetiletí bude docházet k výraznému zpomalování mořských proudů v oblasti Antarktidy, což dále přispěje k oteplování oceánu. Viníkem je bezesporu globální oteplování planety, kvůli němuž Antarktida taje a uvolňuje ohromné množství sladké vody.

TIP: Obří antarktický ledovec zalil oceán u Jižní Georgie miliardami litry sladké vody

Obrovské množství sladké vody, která je méně hustá, narušuje ponořování chladné, slané a vydatně okysličené vody na dno oceánu. Od Antarktidy za normálních okolností chladná slaná voda proudí do hlubin Indického oceánu, Pacifiku i Atlantiku. To ale může skončit, ještě za našich životů. Odborníci hodlají chování hlubokomořských proudů i nadále pečlivě sledovat.