Vědci stvořili první opravdu chimérickou opičku se dvěma genomy
Čínští vědci jako první na světě vytvořili chimérického makaka, který má ve své DNA geny dvou různých jedinců
Zní to jako úvodní scéna nějakého sci-fi hororu, ve skutečnosti jde ale o významný pokrok ve výzkumu, který má ohromný potenciál v lidské medicíně. Čínský tým odebral kmenové buňky ze sedmidenního embrya makaka jávského (Macaca fascicularis) a vložil je do o něco mladšího nepříbuzného embrya stejného druhu. Embryo se poté vyvíjelo v děloze opičí matky, která následně porodila plně vyvinutého jedince.
Jak uvádí studie, kterou v těchto dnech publikoval vědecký časopis Cell, jde o první případ živě narozeného chimérického primáta na světě. V minulosti sice vznikla chimérická embrya kombinující opičí a lidskou DNA, tyto experimenty ale nebyly dotažené do konce a embrya vědci zničili.
První opravdu chimérický primát
Úspěch čínských vědců je tak prvním případem, kdy se narodila plnohodnotná chiméra primáta, která obsahuje podstatné množství buněk s genomem jiného jedince. V tomto případě pochází v řadě tkání z vložených kmenových buněk asi 67 procent DNA narozené opičky a celých 92 procent její mozkové tkáně.
„Dosáhli jsme vytouženého cíle v našem oboru,“ pochvaluje si vedoucí týmu Zhen Liu z Čínské akademie věd. „Teď bude možné vytvářet věrnější opičí modely pro výzkum neurologických chorob i pro jiná odvětví biomedicíny.“ Chiméry jsou rovněž slibným směrem vývoje náhradních orgánů pro transplantace.
Na chimérické opičce bylo na první pohled patrné, jaké její tělní části pocházejí z kmenových buněk „dárce“, alespoň pokud jde o povrch jejího těla. Vědci do těchto buněk totiž nejprve vložili gen pro zeleně světélkující protein. Jeho bledě zelenavá záře dodala chimérickému makakovi poněkud přízračné vzezření.
TIP: Ani jednovaječná dvojčata nemají úplně stejnou DNA
Následné analýzy odhalily, že se vložené kmenové buňky uplatnily v celkem 26 různých tkáních chimérické opičky, kde se jejich zastoupení pohybovalo mezi 21 až 92 procenty. Kromě zmíněné mozkové tkáně, kde buňky s genem dárce naprosto převažovaly, šlo například o srdce, ledviny, játra, trávicí soustavu nebo varlata. Narozená opička bohužel po 10 dnech z nejasných důvodů zemřela, výzkum chimér ale bude nepochybně pokračovat.
