Vědci pozorovali ranou fázi supernovy v doposud nevídaném detailu
Šťastná náhoda při práci vesmírného teleskopu Kepler umožnila výjimečné pozorování předehry k explozi supernovy
Supernovy jsou fascinující. Nesmírně energetická exploze rozpráší zhroucenou hvězdu do okolního vesmíru. Astronomové jejich pozorování a výzkum milují. Se supernovami je ale problém – explodují bez varování, takže dopředu nevíme, ve které oblasti vesmíru k takové explozi dojde. Pozorování explozí v plné síle a jejich „vychládání“ už máme za sebou spoustu, rané fáze supernov jsou pro nás ale stále do značné míry záhadou.
Exploze supernovy začíná zhroucením jádra masivní hvězdy, po němž následuje zpětný ráz. Při tom dojde ke spuštění rázu (anglicky shock breakout) a chladnutí rázu (shock cooling). Během pár dní pak následuje samotná spektakulární exploze supernovy. Patrick Armstrong z Australian National University a jeho tým měli to štěstí, že jako první detailně pozorovali fázi chladnutí rázu před výbuchem supernovy.
Štěstí s teleskopem Kepler
Podařilo se jim to u supernovy SN 2017jgh, která se odpálila po zhroucení masivní hvězdy v galaxii vzdálené asi miliardu světelných let. Záře této supernovy dorazila k Zemi před 4 lety. Astronomové měli veliké štěstí. Americký „lovec exoplanet“, vesmírný dalekohled Kepler měl právě v té době v zorném poli relativně blízkou hvězdu, která byla prakticky na stejném místě, kde se objevila supernova SN 2017jgh.
TIP: Materiál exploze Keplerovy supernovy stále letí rychlostí Mach 31 000
Právě díky teleskopu Kepler a následně dalším zařízením se Armstrongovi a jeho kolegům podařilo sledovat celou fázi chladnutí rázu, která trvala asi tři dny. Rovněž se jim podařilo identifikovat hvězdu, která v tomto případě vybuchla. To je obvykle velice obtížné. Badatelé určili, že šlo o žlutého veleobra o rozměrech 50 až 290 Sluncí.
