Vědci pátrali po částicích temné hmoty v okolí veleobra Betelgeuse
Červený veleobr Betelgeuse ze souhvězdí Orionu by měl být továrnou na hypotetické „přízračné“ částice tvořící temnou hmotu. Výzkum vědců z MIT ale ukázal něco jiného…
Už nějakou dobu tušíme, že přibližně 85 procent hmoty vesmíru tvoří temná hmota. Přes velké úsilí odborníků je stále jen hypotetická a není jasné, jaké částice ji tvoří. Mezi významné kandidáty na částice temné hmoty patří axiony, hypotetické „přízračné“ částice, které by měly být mnohokrát lehčí než elektrony. Až doposud ale vzdorovaly všem snahám o objevení. Není ani jasné, jaké přesné vlastnosti by měly mít.
Vědci předpovídají, že pokud axiony existují, měly by vznikat na velmi extrémních místech. Jde například o jádra umírajících masivních hvězd, které v blízké době vybuchnou jako supernova. Vědci předpokládají, že pokud takové hvězdy chrlí axiony, mohli bychom je detekovat poté, co se setkají se silným magnetickým polem, ve kterém se mohou přeměnit na fotony.
Pátrání u červeného veleobra
Mengjiao Xiao z amerického institutu MIT a jeho tým se zaměřili na červeného veleobra Betelgeuse ze souhvězdí Orionu, který by měl během milionu let explodovat jako supernova. Tato obří umírající hvězda by měla být doslova továrnou na axiony, které by z ní měly ve velkých množstvích vylétat do okolního vesmíru.
TIP: Záhadné gama signály z centra Mléčné dráhy nepocházejí od temné hmoty
Xiao s kolegy pátrali v okolí Betelgeuse po fotonech v určité vybrané oblasti spektra rentgenového záření, které by měly vznikat přeměnami axionů v magnetickém poli. Jejich úsilí ale bylo marné. Vědci u červeného veleobra žádné stopy po axionech nenašli. To ale neznamená, že by jejich výzkum byl k ničemu. Díky jejich výsledkům můžeme s velkou dávkou jistoty vyloučit existenci axionů o určitých vlastnostech, což úspěšně zúžilo další hledání.
