Vědci objevili uprostřed vesmírného zapadákova gigantickou černou díru
Trochu jako mrakodrap uprostřed vesničky, tak podle vědců vypadá nově objevená gigantická černá díra
Domovem jedné z největších známých supermasivních děr je vesmírný zapadákov – eliptická galaxie NGC 1600, nacházející se přibližně 200 milionů světelných let od Země. Doposud přitom vědci věřili, že domovem supermasivních obrů jsou především obří galaxie a složité kupy galaxií.
Gigantický kolos uprostřed zapadákova
Za největší známou supermasivní černou díru je považován obr nacházející se v Kupě galaxií v souhvězdí Vlasů Bereniky. Tato supermasivní černá díra má odhadovanou hmotnost zhruba 21 miliard Sluncí (pro srovnání černá díra nacházející se ve středu Mléčné dráhy má hmotnost 2,5 – 3 miliony Sluncí). Nově objevená černá díra v galaxii NGC 1600 si ale v tomto ohledu se superobrem rozhodně nezadá. Vědci její hmotnost odhadují na 17 miliard Sluncí. Jedná se tak o jednu z největších černých děr jaké známe.
Obří hmotnost černé díry ale vůbec nekoresponduje s jejím umístěním. Zatímco černá díra z Vlasů Bereniky se nachází v místě doslova nacpané hvězdným materiálem (zdejší kupa galaxií je domovem nejméně tisícovky samostatných galaxií), NGC 1600 je součástí komplexu sotva 20 samostatných galaxií.
TIP: Vědci objevili příliš velkou supermasivní černou díru
Doposud přitom vědci předpokládali, že obří černé díry s hmotností nad 10 miliard Sluncí se mohou vyskytovat jen v rozsáhlých galaktických komplexech. Nové zjištění tak přináší nečekanou otázku, zda je případ supermasivní černé díry v relativně malé eliptické galaxii jen špičkou ledovce, nebo zda jde o extrémní výjimku. Galaxií podobných NCG 1600 je totiž ve známém vesmíru přibližně 50× více, než rozsáhlých komplexů typu Kupy galaxií ve Vlasech Bereniky. Znamenalo by to, že ve vesmíru existuje násobně vyšší počet skutečně obřích supermasivních černých děr.