Vědci objevili dosud neznámý zdroj kosmického prachu. Produkují ho supernovy

Kosmický prach je podobný tomu pozemskému. Jde o kondenzované a slepené částice a molekuly. Pokud jde ale o vznik kosmického prachu, jsou naše znalosti poměrně omezené. Početnému mezinárodnímu týmu astronomů se nedávno podařil významný objev, který objasňuje mechanismus vzniku alespoň části kosmického prachu.

Lingzhi Wangová z Jihoamerického centra pro astronomii Čínské akademie věd (CASSACA) a její kolegové odhalili doposud neznámý zdroj kosmického prachu. Jde o supernovy typu Ia, tedy exploze bílých trpaslíků v těsných dvojhvězdách, jejichž exploze interagují s okolním kosmickým plynem. Výzkum v těchto dnech zveřejnil vědecký časopis Nature Astronomy.

Kosmický prach a supernovy

O supernovách jsme vlastně již věděli, že hrají roli při vzniku kosmického prachu, až doposud šlo ale o supernovy související se zhroucením jader masivních hvězd. Potíž je v tom, že k těmto supernovám prakticky nedochází v eliptických galaxiích. Prachu je tam přitom spousta, takže je nutné hledat nějaké další zdroje.

Badatelé déle než tři roky monitorovali chování explozi supernovy typu Ia s označením SN 2018evt, s využitím více různých vesmírných i pozemních zařízení. Podařilo se jim mimo jiné zmapovat, jak exploze supernovy vyslala rázovou vlnu do okolního plynu, který podle všeho o nějaký čas dříve vyvrhly hvězdy dotyčného systému – tedy bílý trpaslík, který vybuchl jako supernova a jeho hvězdný partner. Když rázová vlna ochladila plyn kterým prošla, objevil se v dané oblasti kosmický prach.

TIP: Před 670 lety zářila na jižním nebi působivá supernova

„Původ kosmického prachu byl dlouho záhadou,“ vysvětluje Wangová. „Náš výzkum jako první detekoval rychlou tvorbu značného množství kosmického prachu při interakci exploze supernovy typu Ia s okolním plynem.“ Vědci odhadli, že při explozi supernovy SN 2018evt vznikl prach, jehož hmota odpovídala asi setině Slunce. Následně vznikal další prach, celkem o hmotnosti asi desetiny Slunce.