Vědci již zřejmě tuší, co stojí za nedávnou vulkanickou aktivitou Marsu
Geofyzici z Arizonské univerzity jsou přesvědčeni, že se jim podařilo objevit původce nedávné vulkanické činnosti na Marsu
Mars dlouhou dobu působil dojmem, že je geologicky mrtvý. Nejspíš celé miliardy let. Jeho povrch na první pohled vypadá velmi staře a chybí mu pořádné magnetické pole, což naznačuje, že v jeho nitru neprobíhají příliš dramatické pohyby mas tekutých hornin. V poslední době se ale tento obrázek geologicky „zamrzlého“ Marsu začíná drolit.
Marsovský meteorit Tissint, který v roce 2011 dopadl na Zemi, například nese stopy geologických pochodů starých sotva půl miliardy let. Satelitní snímky z oběžné dráhy rudé planety zase odhalily vulkanické horniny v oblasti soustavy trhlin Cerberus Fossae, která se nachází na planině Elysium Planitia. Mezi nejpřesvědčivější doklady ale patří měření „robotického geologa“, americké sondy InSight, která od konce roku 2018 pracuje na povrchu Marsu. InSight zde detekoval probíhající seismickou aktivitu, která má charakter vulkanismu.
V podzemí se skrývá plášťový chochol
Američtí geofyzici Adrien Broquet a Jeffrey Andrews-Hanna z Arizonské univerzity dali dohromady dostupná topografická, gravitační, geologická a seismická data z oblasti Elysium Planitia. Následně vědci hledali geologický model, který by data nejlépe vysvětloval. Ukázalo se, že pozorování v Elysium Planitia nejlépe vysvětluje přítomnost plášťového chocholu, gigantického výronu velmi horkého materiálu, směřujícího z nitra planety směrem k jejímu povrchu. Výsledky výzkumu zveřejnil tento týden časopis Nature Astronomy.
Co přesně plášťový chochol představuje? Jedná se o výron horkého vnitřního materiálu, který je vytlačován směrem k povrchu planety, kde vytváří horké skvrny. Ty mohou následně produkovat vulkanickou činnost. Jde vlastně o druhotný způsob, jakým se planeta ochlazuje. Z analýz Broqueta a Hanny vyplynulo, že na rudé planetě se pod planinou Elysium Planitia skrývá plášťový chochol o velikosti přinejmenším 3 500 kilometrů, jehož teplota je zhruba o 95 °C až 285 °C vyšší než teplota okolních hornin.
Plášťový chochol v oblasti Elysium Planitia by měl být velmi podobný pozemským plášťovým chocholům, které poháněly například prehistorickou sopečnou činnost zodpovědnou za rozsáhlé povrchové změny tzv. dekkánské plošiny – jednoho z největších pozemských povrchových vulkanických útvarů.
Pokud by se zjištění Broqueta a Hanny potvrdilo, znamenalo by to, že po Venuši a Zemi je Mars třetí vulkanicky aktivní planetou. Nemá sice povrchové sopky chrlící lávu, disponoval by ale dostatečně výkonným vnitřním vytápěním, které by mohlo bránit zamrzání podpovrchových jezer. Ty by podle vědců mohly hostit život.
TIP: Sonda InSight vypátrala původ nejsilnějších zemětřesení na Marsu
Existence plášťového chocholu pod Elysium Planitia také podle vědců naznačuje, že povrchové vulkanické toky a seismická aktivita nejsou na rudé planetě izolovanými událostmi. Naopak – jsou podle nich součástí dlouhotrvajícího, aktivně udržovaného regionálního systému s možnými důsledky pro astrobiologický potenciál podpovrchových obyvatelných prostředí.
