16. června 1963 odstartovala z kazachstánského kosmodromu Bajkonur kosmická loď Vostok 6. Na její palubě se do vesmíru podívala první žena – sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Během letu obletěla Valentina 48krát naši planetu.
Krátce po úspěchu Jurije Gagarina se sovětské politické vedení shodlo, že z hlediska světové propagandy by bylo zajímavé mít ve vesmíru i představitelku něžného pohlaví. Šéfkonstruktér Sergej Koroljov, hlava tehdejšího kosmického programu v SSSR, se zpočátku této myšlence bránil: Upozorňoval na náročnost úpravy výcvikového programu i na prakticky nulový přínos takové mise z technického a vědeckého hlediska. Příkazy z Kremlu však zněly jasně.
Sověti začali svou kosmonautku hledat mezi amatérskými parašutistkami, částečně kvůli záměru představit ve vesmíru ženu z lidu. V březnu 1962 nakonec zahájila výcvik pětice adeptek – Irina Solovjevová, Valentina Ponomarjovová, Taťána Kuzněcovová, Žanna Jorkinová a „výherkyně loterie“ Valentina Těreškovová. Průprava k letu byla náročná a ženy neměly následujícího půl roku téměř ani den volna: Ráno zasedly do lavic k teoretické výuce o kosmonautice, odpoledne se přesunuly k centrifugám, letounům či trenažérům lodi Vostok.
Prvenství plné strachu
Sovětské vedení nakonec pro misi vybralo Solovjevovou. Nedlouho před startem ji však z dodnes ne přesně známých příčin vystřídala Těreškovová, původem dělnice z textilní továrny. První žena pak do vesmíru zamířila 16. června 1963 v lodi Vostok 6 z kazachstánského kosmodromu Bajkonur. Odstartovala asi 24 hodin po Vostoku 5 s Valerijem Bykovským, s nímž pak uskutečnila souběžný kosmický let, i když v různých lodích na různých bodech zemské orbity.
Pracovní výkony první kosmonautky během mise zůstávají dodnes zdrojem kontroverzí. Efektivita provádění stanovených úkolů dosahovala u Těreškovové asi jen 15 % letového plánu a nepodařilo se splnit hlavní cíl – odzkoušet manuální manévrovací systém lodi Vostok.
Valentina údajně trpěla nevolnostmi, do éteru plakala a také prospala víc času, než se předpokládalo. Oproti tomu ovšem stojí zpráva, že let měl být údajně prodloužen z jednoho dne na tři na přání samotné kosmonautky. Kromě televizních přenosů se Těreškovová věnovala například navigačním testům s využitím sledování polohy Měsíce a hvězd.
TIP: Deset kosmonautů, kteří změnili dějiny
Na Zemi se vrátila ve stejný den jako Bykovskij, 19. června 1963, a z přistávací oblasti ji ihned letecky přepravili do Moskvy na Mezinárodní kongres žen – jako další důkaz vítězství Sovětského svazu ve vesmíru.
