V polovině února vstoupí do atmosféry Země obří vysloužilý satelit

Družce ERS-2 (European Remote Sensing) byla vypuštěna v roce 1995, čtyři roky po premiérové ERS-1 – první evropské družici určené výhradně k dálkovému průzkumu Země. Kromě jiného mise vydláždila cestu pro vznik mnoha nových technik pozorování Země.

Podle manažera mise Wolfganga Lengerta „družice ERS-1 a ERS-2 dvacet let dodávaly kvalitní a špičková data o oceánech, zemském pokryvu, ledovcích a atmosféře.“ Během své aktivní činnosti urazila ERS-2 vzdálenost 3,5 miliardy kilometrů, přičemž poskytla data tisícům vědcům pro jejich cenné projekty.

Mise skončila 5. září 2011 poté, co byla průměrná výška oběžné dráhy družice snížena ze 785 na 573 km. Cílem 66 deorbitálních manévrů byla redukce rizika kolize s dalšími satelity nebo úlomky kosmického smetí. Posledním kritickým krokem pak bylo „zpasivnění“ ERS-2, v jehož rámci byly všechny palubní akumulátory vybité a tlakové systémy vyprázdněné nebo bezpečně zajištěné tak, aby bylo předejito případným budoucím explozím. Ty by totiž mohly vytvořit nový mrak kosmického smetí.

Definitivní konec mise ERS-2 přichází právě nyní – někdy v polovině února vstoupí zhruba 2 300 kilogramů vážící satelit do zemské atmosféry, kde jeho větší část bezpečně shoří. Přestože ESA stále mapuje pohyb družice, není v tuto chvíli možné předpovědět kdy přesně ERS-2 do atmosféry vstoupí, ani kde se tak stane. Podle aktuálních výpočtů by se tak mohlo stát 21. února 2024 (s tolerancí +/- 64 hodin). Podle odborníků je možné, že část úlomků přežije průchod atmosférou a dopadne na zemský povrch. S největší pravděpodobností by měly tyto části skončit v oceánu. Žádný z těchto fragmentů nebude podle ESA obsahovat žádné toxické nebo radioaktivní látky.

Riziko zasažení člověka vesmírným odpadem je podle ESA nižší než 1 ku 100 miliardám. To je zhruba 65 000krát méně než riziko zasažení bleskem a třikrát nižší než riziko zasažení meteoritem.