V krajině státu Washington jsou stále patrné děsivé stopy záplav doby ledové
Oteplování na koncích dob ledových sebou přinášelo kataklyzmatické potopy, jaké v dnešním světě vůbec neznáme. Jejich stopy jsou dodnes patrné v různých koutech světa.
Když se během dob ledových oteplovalo, roztávalo ohromné množství ledu. V důsledku toho se před čely masivních ledovců tvořila obří ledovcová jezera, která ale byla velmi nestabilní. Až překvapivě často docházelo k protržení těchto jezer a k následným kataklyzmatickým záplavám. V angličtině existuje pro tuto událost i pojmenování – Glacial lake outburst flood (GLOF).
Podobná situace se mohla opakovat na řadě míst světa, na okrajích ledovcových příkrovů, a to mnohokrát po sobě. Například na severu amerického státu Washington jsou dodnes patrné stopy desítek záplav z konce nejmladší doby ledové a náznaky velkého množství podobných událostí, k nimž došlo ve starších dobách ledových.
Katastrofy konce doby ledové
Zdrojem washingtonských záplav bylo dávné ledovcové jezero Missoula, a podle toho co víme, muselo jít o fascinující a zároveň mrazivou podívanou. Podle konzervativních odhadů se při takové záplavě valilo nejméně 10 kilometrů krychlových vody za hodinu, což odpovídá 13 řekám Amazonkám současně, rychlostí až 130 kilometrů za hodinu.
Brutální přívaly z protrženého jezera Missoula vytvarovaly zdejší krajinu na řadě míst. Velmi nápadné jsou jejich stopy v oblasti, která nese název Channeled Scablands, což by bylo možné volně přeložit třeba jako „země zjizvená kanály“. Působily zde ohromující síly nespoutané eroze, které dokázaly za krátkou dobu to, co jinak přírodě obvykle trvá mnoho tisíc let.
Stopy dávných záplav Channeled Scablands odhaluje pozoruhodný satelitní snímek, který letos v květnu pořídil americký satelit pro dálkové pozorování Země Landsat 8 z výšky 705 kilometrů. Na snímku je patrná intenzivně zemědělsky využívaná krajina, kde pole s rozmanitými plodinami obklopují koryta vyhloubená běsnící ledovcovou vodou.
