V kosmické galerii: Pestrobarevné úlovky vesmírných dalekohledů
Snímky pořízené vesmírnými dalekohledy, by se neztratily ani v těch nejprestižnějších uměleckých galeriích.
Do srdce našeho světa
Sagittarius C představuje hvězdotvornou oblast v samém srdci naší Galaxie. Od supermasivní černé díry v jejím centru dělí tento mlhovinový komplex asi jen 300 světelných let. Nová fotografie z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba v infračerveném světle odhalila, že je zmíněná lokalita rozsáhlejší, než se astronomové domnívali. Jasně růžová barva odpovídá protokupě, tedy hvězdokupě složené z právě se rodících stálic, zatímco modrá zvýrazňuje oblaka ionizovaného vodíku. Celkově záběr zahrnuje na pět set tisíc hvězd. (foto: NASA, ESA, CC BY-SA 4.0)
Skrytá galaxie
Galaxii Caldwell 5 s katalogovým číslem IC 342 najdeme v souhvězdí Žirafy a už na první pohled si nelze nevšimnout její podoby s Mléčnou dráhou. Od Sluneční soustavy ji dělí jedenáct milionů světelných let, a přestože její pozorování ztěžuje fakt, že se promítá do disku našeho hvězdného ostrova, nový evropský dalekohled Euclid nám na ni nabídl neobvykle ostrý pohled. Na uvedeném snímku lze rozlišit jednotlivé stálice i hvězdokupy, přičemž astronomové díky němu mohou napříč celou galaxií zkoumat rovněž vznik hvězd, a dozvědět se tak i mnoho informací o Mléčné dráze. (foto: NASA, ESA, CC BY-SA 4.0)
První pohled novýma očima
Loni v září se do vesmíru vydal nový rentgenový teleskop XRISM, výsledek spolupráce japonské agentury JAXA a americké NASA. V lednu jsme se pak dočkali první fotografie pořízené jeho přístrojem Xtend: Zachycuje systém dvou právě se srážejících galaktických kup, souhrnně označovaný jako Abell 2319. Růžová a fialová barva zvýrazňují rozložení horkého plazmatu, které nejvíc září právě v rentgenové oblasti. (foto: NASA, JAXA, CC BY-SA 4.0)
Dokonalý prsten
Hoagův objekt v souhvězdí Hada patří bezpochyby k nejpodivnějším kosmickým strukturám. Objevil ho již v roce 1950 americký astronom Arthur Hoag, vědci si však dodnes nejsou jistí, zda jde o jednu galaxii, nebo dvě. V centru se nachází mnoho starých červených hvězd, zatímco okraj naopak utváří dokonale kulatý prstenec mladých modrých stálic. Fotografii pořídil Hubbleův dalekohled, přičemž zachycuje i desítky vzdálenějších hvězdných ostrovů, z nichž jeden leží shodou okolností uvnitř prstence. (foto: NASA, ESA, CC BY-SA 4.0)
Daleká kráska
Mlhovinu NGC 604 od nás dělí neuvěřitelných 2,7 milionu světelných let. Leží totiž daleko za hranicemi Mléčné dráhy, až v galaxii v Trojúhelníku. Přiložený snímek pořídil přístroj NIRCam Webbova dalekohledu, jenž se zaměřuje na blízké infračervené světlo. Díky tomu můžeme v detailu vidět rodící se stálice a také to, jak svými intenzivními hvězdnými větry formují prachoplynná mračna v jejich bezprostřední blízkosti. (foto: NASA, ESA, CC BY-SA 4.0)
Nejodlehlejší maják
Spirální galaxie s příčkou NGC 5468 leží přibližně 130 milionů světelných let daleko a její snímek vznikl kombinací dat z Hubbleova a Webbova teleskopu. Zvěčněný hvězdný ostrov je zajímavý především tím, že v něm první zmíněný dalekohled pozoroval vůbec nejodlehlejší cefeidu. Jedná se o pravidelné proměnné hvězdy, z jejichž periody pulzace mohou astronomové vypočítat vzdálenost stálice, a tudíž i celé galaxie. Objev podobné hvězdy v takové vzdálenosti tedy velmi napomůže porozumění kosmickým škálám. (foto: NASA, ESA, CC BY-SA 4.0)
Gigantický doutník
Nepravidelnou galaxii M82 alias Doutník nalezneme v hlavě Velké medvědice: Jde o hvězdný ostrov s překotnou tvorbou stálic, které tam vznikají asi desetkrát rychleji než v Mléčné dráze – a proto se na něj zaměřil rovněž Webbův dalekohled. Právě zrozené hvězdy, ale i supernovy vytvářejí extrémně silné hvězdné větry, „vanoucí“ až za hranice galaxie. Na fotografii jejich struktury zvýrazňuje červená barva. (foto: NASA, ESA, CC BY-SA 4.0)
Malá činka k narozeninám
Na konci dubna uplynulo už 34 let od vynesení Hubbleova dalekohledu na nízkou oběžnou dráhu. Výročí si legendární teleskop jako obvykle připomněl zajímavou fotografií. Letos se zaměřil na planetární mlhovinu Malou činku, známou také pod označením M76, jež se nachází v souhvězdí Persea. Tvoří ji centrální prstenec, který však kvůli natočení není příliš dobře vidět; z něj pak vycházejí dva laloky materiálu ze skomírající hvězdy v samém centru mlhoviny. (foto: NASA, ESA, CC BY-SA 4.0)
