Černé díry vznikají při explozích supernov na konci života velkých hvězd. V místech, kde se nachází velké množství hvězd je také vyšší pravděpodobnost vzniku černých děr. Extrémním případem jsou husté hvězdokupy, v nichž je skutečně hodně hvězd na relativně malém prostoru.
Carl Rodriguez z Massachusettského technologického institutu a jeho mezinárodní tým tvrdí, že se černé díry hvězdných velikostí mohou opakovaně setkávat a splývat. Vznikají tak černé díry, které jsou nápadně hmotnější, než klasické pozůstatky supernov.
Továrna na velké černé díry
K opakovaným splýváním černých děr podle badatelů dochází v kulových hvězdokupách. V těch bývají namačkány statisíce a někdy i miliony hvězd. Podle Rodrigueze mohou být ve hvězdokupách stovky až tisíce černých děr, které mohou navzájem splývat jedna po druhé.
TIP: Nově objevená skupina dusíkových hvězd osvětluje historii kulových hvězdokup
Pokud gravitační observatoře, jakou je například LIGO, vystopují černé díry o hmotnosti 50 a více Sluncí, existuje podle vědců slušná šance, že nevznikly zhroucením jediné hvězdy, ale právě postupným splýváním menších černých děr v nitru hvězdokupy.
