Úspěch kmenových buněk: Lékaři zbavili druhého pacienta na světě viru HIV

Podruhé v historii: Britský pacient se po transplantaci zřejmě zbavil viru HIV

11.03.2019 - Stanislav Mihulka



Donedávna byla infekce virem HIV nevyléčitelná. Dnes se díky moderním lékům mohou lidé infikovaní virem HIV dožít stejného věku jako průměrná populace. Definitivní lék na HIV je ale stále v nedohlednu, stejně jako účinná očkovací látka. Přesto vědci zaznamenávají v boji s virem HIV zajímavé úspěchy.

Před 12 lety se jim podařilo díky transplantaci kmenových buněk zbavit viru HIV u tzv. „berlínského pacienta“. Bohužel léčba se v tomto případě netýkala primárně HIV ale nádoru a úspěch tak byl spíše jakýmsi „vedlejším účinkem“. Šlo také o poměrně specifický případ – dárcem kostní dřeně byl člověk imunní vůči jednomu konkrétnímu kmenu HIV. Vědci také dlouho neměli jasno, zda lze „berlínského pacienta“ považovat za vyléčeného, nebo jen funkčně vyléčeného. Toto označení bývá používáno v případech, kdy pacient nemá žádné příznaky nemoci, jejíž přítomnost se ale stále předpokládá.

Podruhé v historii

Podobnou zkušenost nyní učinili i lékaři v Británii u pacienta označovaného jako „londýnský pacient“. O „londýnském pacientovi“ je známo, že mu lékaři diagnostikovali vir HIV v těle v roce 2003. O 9 let později se u něj rozvinul Hodgkinův lymfom, což je zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin, a o čtyři roky později pacient souhlasil s transplantací kostní dřeně.

Podobně jako v Berlíně i lékaři z Londýna vsadili na transplantaci a podařilo se jim nalézt vhodného dárce s genetickou mutací imunity vůči konkrétnímu kmenu viru HIV. Po úspěšné transplantaci lékaři „londýnskému pacientovi“ vysadili antivirotika, která zabraňují rozmnožení viru HIV a nemoc tak lze až desítky let udržet „na uzdě“. Pokud se antivirotika vysadí, virus se během dvou či tří týdnů navrátí v plné síle. To se ale nestalo a ani po 18 měsících testy neodhalily přítomnost viru HIV.

Podle vedoucího lékaře Ravindry Gupty je dosažení remise u druhého pacienta za použití podobného přístupu důkazem, že „berlínský pacient“ nebyl anomálií, ale že šlo o skutečný léčebný postup, který u dvou lidí zlikvidoval vir HIV.

Stále ale platí, že léčba pomocí transplantace kmenových buněk je možná jen u velmi malého procenta pacientů. Jde zároveň o velmi riskantní, časově náročnou a nákladnou léčbu.


Další články v sekci