U jedné z nejbližších hvězd objevili vědci exoplanetu
Astronomové Evropské jižní observatoře objevili exoplanetu obíhající kolem jedné z nejbližších hvězd.
Barnardova šipka, nebo též Barnardova hvězda, je po trojici stálic systému Alfa Centauri, čtvrtou Slunci nejbližší hvězdou. Nachází se jen šest světelných let od nás a jde tak o Slunci nejbližší samostatnou hvězdu. Astronomům Evropské jižní observatoře (ESO) se u této hvězdy podařilo nyní objevit exoplanetu.
Nově objevený svět je menší než Země – podle vědců jeho hmotnost odpovídá zhruba polovině Venuše a jeden rok na této exoplanetě trvá pouhé tři pozemské dny. Pozorování dalekohledu VLT naznačují existenci dalších tří kandidátů na exoplanety na různých oběžných drahách kolem Barnardovy šipky.
Objev této nové exoplanety - oznámený v článku publikovaném v časopise Astronomy & Astrophysics - je výsledkem pozorování provedených v posledních pěti letech pomocí dalekohledu ESO VLT, který se nachází na observatoři Paranal v Chile.
„I když to trvalo dlouho, vždy jsme si byli jisti, že něco najdeme,“ říká Jonay González Hernández, vědecký pracovník Instituto de Astrofísica de Canarias ve Španělsku a hlavní autor článku.
Vědci pátrali po signálech možných exoplanet v obyvatelné nebo mírné zóně Barnardovy hvězdy – tedy v oblasti, kde se na povrchu planety může vyskytovat kapalná voda. Červení trpaslíci, jako je Barnardova hvězda, jsou často cílem astronomů, protože u nich lze snáze objevit kamenné planety o nízké hmotnosti než u větších hvězd podobných Slunci.
Horký svět
Barnard b, jak se nově objevená exoplaneta jmenuje, dělí od jeho mateřské hvězdy dvacetkrát kratší vzdálenost než Merkur a Slunce. Kolem své hvězdy oběhne za 3,15 pozemského dne a její povrchová teplota se pohybuje kolem 125 °C.
„Barnard b je jednou z exoplanet s nejnižší známou hmotností a jednou z mála známých exoplanet s hmotností menší než hmotnost Země. Planeta se však nachází příliš blízko hostitelské hvězdy, blíže než v obyvatelné zóně,“ vysvětluje González Hernández. „I když je hvězda asi o 2500 stupňů chladnější než naše Slunce, je tam příliš horko na to, aby se na povrchu udržela kapalná voda.“
Kromě potvrzené planety objevil mezinárodní tým také náznaky dalších tří kandidátů na exoplanety obíhajících kolem stejné hvězdy. K potvrzení těchto kandidátů však bude třeba dalších pozorování.
„Nyní musíme pokračovat v pozorování této hvězdy, abychom potvrdili signály dalších kandidátů,“ říká Alejandro Suárez Mascareño, výzkumný pracovník rovněž z Instituto de Astrofísica de Canarias a spoluautor studie. „Ale objev této planety spolu s dalšími předchozími objevy, jako jsou Proxima b a d, ukazuje, že náš vesmírný dvorek je plný planet s nízkou hmotností.“
Barnardova šipka
Barnardova hvězda vykazuje vůči okolním hvězdám velmi rychlý pohyb. Při pohledu ze Země se posune o 10,34 obloukové vteřiny za rok (o průměr Měsíce v úplňku změní pozici asi za 170 let). Proto se také označuje jako Barnardova šipka. Jedná se o červeného trpaslíka a nachází se v souhvězdí Hadonoše, ve vzdálenosti šesti světelných roků. V 60. a 70. letech minulého století hvězdu studoval astronom Peter van de Kamp, který tvrdil, že kolem ní obíhá jedna nebo více velkých planet.
Stáří Barnardovy šipky se odhaduje na 10 miliard roků, její průměr dosahuje asi 20 % průměru Slunce a hmotnost představuje zhruba 15 % hmotnosti naší hvězdy. V porovnání se Sluncem však vyzařuje pouze 0,0004 množství energie. Hvězda je tak slabá, že na místě Slunce by svítila jen stokrát intenzivněji než Měsíc v úplňku, což lze srovnat s jasností Slunce, pokud by se nacházelo ve vzdálenosti 80 AU od Země. Nepatrné změny jasnosti hvězdy naznačují, že rotuje velmi pomalu – jednu otočku zvládne za 130 dnů (pro porovnání: perioda rotace Slunce činí 25 dnů).
