Trpasličí planeta Ceres je možná svět pokrytý zmrzlým oceánem bahna

Už od roku 1801, kdy italský astronom a matematik Giuseppe Piazzi objevil trpasličí planetu Ceres, vedou vědci diskuze o tom, z čeho se vlastně tento objekt, který je s průměrem 952 kilometrů největším tělesem Hlavního pásu planetek, vlastně skládá. 

Detailní pozorování trpasličí planety ukázala, že je hustě pokrytá impaktními krátery. Odborníci na základě toho usuzovali, že povrch Ceres nejspíš nebude tvořený materiálem s velkým obsahem vodního ledu. Na Zemi totiž podobné ledové útvary, během relativně krátké doby, vzhledem k rychlosti geologických jevů, degradují a postupně zmizí.

Zmrzlé bahniště

Jak ale nedávno zjistil výzkumný tým, který vedl doktorand Ian Pamerleau z americké Purdueovy univerzity v Indianě, zdání v tomto případě nejspíš klame. Ukázalo se, že trpasličí planetka Ceres je zřejmě pokrytá zmrzlým oceánem bahna. Závěry výzkumu povrchu trpasličí planety nedávno publikoval vědecký časopis Nature Astronomy.

Badatelé simulovali na počítači vývoj podoby kráterů na povrchu trpasličí planety v průběhu miliard let. Ze simulací vyplynulo, že tamní vodní led je dost možná mnohem pevnější, než jsme si dříve mysleli. 

Závěry vědců odporují dřívějším představám, podle nichž je Ceres poměrně suchá. Zatímco dosavadní odhady počítaly s méně než 30 procenty vodního ledu, by se podle Pamerleaua její povrch mohl skládat z ledu ze zhruba 90 procent. Trpasličí planeta Ceres by v takovém případě byla prakticky celá pokrytý ledem, podobně jako třeba Jupiterův měsíc Europa, jen s tím rozdílem, že led na Ceres by obsahoval příměs hornin a prachu.