Testy jaderných bomb během studené války měnily atmosféru i počasí
Během studené války, tedy mezi léty 1947 a 1991, proběhly stovky a tisíce testů jaderných zbraní. Celkový počet těchto testů odborníci odhadují na více než dva tisíce. Jakým způsobem se tyto experimenty podepsaly na stavu klimatu a počasí?
Před více než půlstoletím světem otřásaly testy jaderných zbraní, v nichž jaderné velmoci demonstrovaly svou sílu a zároveň vylepšovaly potřebné technologie. Jaderné testy se odehrávaly na několika místech planety, kde po sobě zanechávaly následky. Nový výzkum britských badatelů ukazuje, že se tyto jaderné exploze podepsaly i na tehdejším počasí.
V době jaderných testů tehdejší vědci sledovali šíření radioaktivity a odvozovali z něj pohyb vzduchových mas v atmosféře. Giles Harrison z britské University of Reading a jeho tým využili stejná data k tomu, aby prozkoumali vliv jaderných testů na dešťové srážky. Zjišťovali, jak mezi lety 1962 a 1964 radioaktivní záření z jaderných testů ovlivnilo elektrické poměry v atmosféře, změnilo elektrické náboje kapiček vody a následně ovlivnilo i dešťové mraky.
TIP: Hrátky s Pandořinou skříňkou: Největší jaderné pokusy v lidských dějinách
Výsledky jejich výzkumu ukazují, že testy jaderných bomb za studené války zřejmě vedly ke zvýšení dešťových srážek, po dobu nejméně dvou let. Vlivem působení radioaktivního záření v atmosféře vznikaly hustší dešťové mraky, z nichž pak víc pršelo. Harrison a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že bychom v budoucnu mohli geoinženýrskými zásahy s využitím elektřiny v atmosféře v případě potřeby měnit množství srážek, ať už kvůli suchu nebo naopak kvůli záplavám.
