Mezi nejvýraznější brouky bezpochyby patří tesaříkovití. Do současné doby bylo popsáno několik desítek tisíc druhů a my vám chceme představit alespoň některé z mnoha pozoruhodných představitelů této čeledi. Velmi krásné exempláře bývají k vidění v Asii, ale ani „naši“ tesaříci nejsou žádní šeredové
Tesařík alpský(Rosalia alpina) žije ve většině evropských zemí, ale v některých zemích se řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Je chráněn ve všech středoevropských zemích. Tesařík alpský dorůstá délky 15–38 mm, vyskytuje se ve vyšších nadmořských polohách.
Slušivé pruhy
Že i v Česku žijící tesaříci jsou krásní, dokazuje tento snímek tesaříka pruhovaného(Oxymirus cursor), který žije ve většině evropských zemí a dorůstá velikosti kolem 30 mm.
Žirafa mezi tesaříky
Druh Gnoma longicollis(synonymum Gnoma confusa) byl popsán v roce 1787 a původně byl řazen do rodu Cerambyx. Byl nalezen v Malajsii, na Borneu, v Singapuru Indii a na indonéských ostrovech Sumatra a Borneo. Druhové jméno longicollis znamená doslova „dlouhokrký“. Zejména při tomto pohledu je zřejmé, jak přišel tesařík Gnoma longicollis ke svému pojmenování.
Jediný v rodině
Nádherný tesařík Thysia wallichiije jediným druhem rodu Thysia a poprvé byl popsán v roce 1831. Mohli byste jej vidět v Číně, Indii, Íránu, Laosu, Malajsii, Myanmaru, v Thajsku a ve Vietnamu a na indonéských ostrovech Jáva, Sulawesi a Sumatra.
Požírač posvátného stromu
Tesařík Aristobia approximator se živí mimo jiné kůrou stále zeleného tropického stromu Neolamarckia cadamba, který má výraznou úlohu v indické mytologii. Aristobia approximator žije v Indii, ale také Číně, Kambodži, Laosu, Malajsii, Myanmaru, Thajsku a ve Vietnamu. Dorůstá velikosti až 36 mm.
Mimikry asijské „kobylky“
Druh Glenea elegans byl poprvé popsán v roce 1795 a původně byl zařazen do rodu Saperda. Žije v Malajsii, Thajsku a indonéských ostrovech Sumatra a Jáva. Dospělý jedinec je zhruba 2 cm dlouhý. Při pohledu z boku připomíná kobylku.
Kovový lesk z Dálného východu
Druh Schwarzerium quadricollisžije v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu. Byl popsán až na konci 19. století, konkrétně roku 1884.
Záliba v ovocných stromech
Druh Batocera rufomaculatamá v oblibě fíkovníky, mangovníky, jabloně a dalších několik desítek stromů. Dospělí jedinci dorůstají velikosti 30–50 mm a tento druh je považován za obtížného škůdce, který škodí především na ovocných stromech. Samička tohoto druhu dokáže do kůry stromu vykousat hluboký zářez, do nějž naklade až 250 vajíček.