Teleskop Jamese Webba ulovil svou nejchladnější exoplanetu
Vesmírný teleskop Jamese Webba zacílil na superjupiter Eps Ind Ab vzdálený jen 12 světelných let od nás. Jde o jeho doposud nejchladnější zaznamenaný svět.
Exoplaneta Eps Ind Ab patří do kategorie superjupiterů – objektů podobně velkých jako Jupiter, ale výrazně hmotnějších. Mateřským systémem exoplanety je trojhvězdný systém Epsilon Indi vzdálený od nás zhruba 12 světelných let, který tvoří červený trpaslík a dvojice hnědých trpaslíků. Exoplaneta tento systém obíhá po vysoce eliptické oběžné dráze – v nejbližším bodě se ke své mateřské hvězdě přiblíží na vzdálenost dvacetinásobku vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí, v nejvzdálenějším bodě ji od ní dělí okolo 40 astronomických jednotek. Díky tomu na jejím povrchu panuje teplota okolo 0 °C a jde tak o doposud nejchladnější svět, jaký dalekohled Jamese Webba pozoroval.
Jak se loví chladné světy
Podobně chladné světy je velmi složité zachytit. Nacházejí se obvykle příliš daleko od svých mateřských hvězd a jejich oběžné dráhy zpravidla neumožňují jejich detekci pomocí tranzitní metody, kdy vědci analyzují pokles jasnosti hvězdy během zdánlivého přechodu planety přes její kotouč.
Při objevu Eps Ind Ab proto sehrála hlavní roli jiná metoda detekce exoplanet – měření radiálních rychlostí, která využívá gravitačního vlivu planety na mateřskou hvězdu. Tato metoda ale původně vedla k nesprávnému vyhodnocení její oběžné dráhy. Vědci měli k dispozici jen malý výsek oběžné dráhy a původně tak stanovili dobu oběhu Eps Ind Ab kolem její mateřské hvězdy na 43 pozemských let. Teprve pozorování pomocí dalekohledu Jamese Webba a jeho snímače a spektrografu MIRI (Mid-Infrared Instrument) s koronografem odhalilo, že jeden rok na Eps Ind Ab trvá předlouhých 200 pozemských let.
Kromě předpokládané doby oběhu a hmotnosti exoplanety se vědci pokusili ze získaných dat vyčíst možné složení její atmosféry. Ukázalo se, že superjupiter Eps Ind Ab, který zhruba šestinásobně převyšuje hmotnost Jupiteru, vykazuje známky přítomnosti těžkých kovů, metanu, oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého, což jsou prvky typické pro plynné obry. Více podrobností o složení atmosféry a klimatu na Eps Ind Ab by mohlo odhalit až další pozorování a zejména rozbor světelného spektra exoplanety.
