Spánek padajícího listu: Tajemství podvodní migrace rypoušů odhaleno
Rypouši sloní migrují na vzdálenost tří až pěti tisíc kilometrů. Během této plavby ale nemají přístup k pevnině. Jak tito ploutvonožci během dlouhého putování odpočívají a spí?
Tým vedený Yoko Mitaniovou z Národního institutu pro polární výzkum v Tokiu se rozhodl přijít na kloub záhadě spánku rypoušů sloních (Mirounga leonina), kteří při své migraci překonají vzdálenost tří až pěti tisíc kilometrů. Během této dlouhé plavby nemají přitom k dispozici žádnou pevninu, na které by si mohli odpočinout a na rozdíl od velryb či delfínů nedokážou uspat jen polovinu mozku tak, aby jeho druhá polovina mohla zvíře varovat před predátorem.
Spánek padajícího listu
Mitaniová vybavila šest mladých rypoušů z kalifornské rezervace Año Nuevo speciálním satelitním přístrojem zaznamenávajícím rychlost pohybu, hloubku, teplotu, lokaci a trojrozměrné pohyby rypoušů. Zvířata pak byla vypuštěna 35 až 70 kilometrů od rezervace a Mitaniová sledovala jejich cestu zpět domů.
TIP: Padesátiletý výzkum rypoušů severních: Populaci ploutvonožců udržují „supermatky“
Návrat ploutvonožcům trval jeden až pět dní a rypouši při něm předvedli zvláštní podmořský tanec. Když jim ubývalo sil, přestali plavat a začali se snášet kolébavým pohybem k mořskému dnu – asi jako když padá list ze stromu. Ve velké hloubce, kde se nevyskytují téměř žádní predátoři, pak mohli nerušeně odpočívat. Tímto způsobem rypouši dokážou nabrat novou sílu k další plavbě, která jim při migraci z kolonií v Kalifornii do jejich zimních útočišť ve střední části Tichého oceánu a v okolí Aljašky zabere dva až osm měsíců.
