Stíhačka Nakadžima Ki-43: Mimořádné výkony během první fáze války v Tichomoří

Zatímco císařské námořnictvo napnulo za druhé světové války svou pozornost zejména do Pacifiku, japonská armáda a její letectvo na začátku války s USA a evropskými koloniálními mocnostmi postupovala v Jihovýchodní Asii a Indonésii. Zde slavily velké úspěchy v boji se spojeneckým letectvem (zejména s RAF) armádní stíhačky Nakadžima Ki-43.

První prototyp vzlétl 12. prosince 1938. Následně byl typ vybrán jako náhrada za dosavadní armádní stíhačky Ki-27. Sériové letouny Ki-43-Ia přicházely do výzbroje od června 1941. U armádního letectva byly známy jako stíhací letoun typ 1 model Ia. Trpěly strukturálními problémy, zejména křehkostí křídel, která vedla ke ztrátě několika letadel.

Nakadžima Ki-43-IIa 

• Rozpětí: 10,84 m
• Délka: 8,92 m
• Vzletová hmotnost: 2 590 kg
• Max. rychlost: 528 km/h
• Dostup: 11 200 m
• Dolet: 1 700 km
• Pohonná jednotka: 1× hvězdicový Nakadžima Ha-115 o 813 kW
• Výzbroj: 2× 12,7mm kulomet
• Uživatelé: Japonsko, Mandžukuo, Thajsko

Ačkoliv z pohledu západních zemí Ki-43 představoval stíhačku spíše podprůměrných výkonů (nevynikal rychlostí a disponoval pouze velmi slabou střeleckou výzbrojí), v první fázi války dosahoval skutečně mimořádných výsledků. Stejně jako v případě námořního A6M2 šlo o extrémně obratný a ovladatelný letoun, zcela postrádající jakoukoliv pasivní ochranu. Typ Ki-43 prošel za války jen velmi omezeným vývojem a rychle zastaral.

Příliš nepomohlo ani zavedení pasivní ochrany pilotova prostoru a nádrží. Produkce běžela až do srpna 1945 a dala celkem 5 751 či 5 919 kusů. Ztráty Ki-43 postupně narůstaly, byť si proti RAF na indickém bojišti vedly dobře minimálně do roku 1943. Vedle Indie bojovaly také v Pacifiku a na konci války se letouny zapojily do obrany mateřských ostrovů a sebevražedných útoků proti spojeneckým lodím. V americkém tichomořském kódu Ki-43 obdržel označení Oscar.