Odložené těhotenství: Chřestýší samice si schovávají spermie na horší časy
Molekulární ekolog z North Carolina State University Warren Booth seznámil veřejnost s případem samičky chřestýše diamantového, která si po dobu pěti let uchovala v těle sperma pro oplození svých vajíček.
Jde o nejdelší dobu, po kterou si zástupce živočišné říše (s výjimkou hmyzu) dokázal uskladnit buňky opačného pohlaví „na horší časy“. Samice chřestýše diamantového (Crotalus adamanteus) nečekaně porodila deset samiček a devět samečků, jejichž vzorky DNA byly poslány na analýzu. Ukázalo se, že mláďata mají svého otce. „Tato samice byla odchycena, když jí bylo kolem jednoho roku, tedy v době, kdy ještě nebyla pohlavně zralá,“ vysvětluje Booth. „Byla umístěna izolovaně od samců až do doby, kdy porodila mladé. To znamená, že se jako pohlavně nezralý jedinec musela spářit ještě v přírodě.“ Uchování spermatu v těle hada umožňují zvláštní kanálky či schopnost samic zkroutit část dělohy.
Dlouhodobé skladování spermatu bylo popsáno také u hmyzu, ryb, ptáků, obojživelníků a dalších plazů. Savci mají v této oblasti omezené schopnosti, které byly zatím prokázány jen u některých netopýrů. Boothova studie přináší také informace o prvním zdokumentovaném případu panenského porodu u ploskolebce amerického (Agkistrodon contortrix). V tomto případě k žádnému páření nedošlo a mláďata měla pouze matčinu DNA. Partenogeneze (samooplození) byla pozorována u všech strunatců s výjimkou savců. „Nedávno jsme měli možnost zaznamenat ji například u hroznýšů, žraloků, varanů komodských a krůt domácích,“ říká Booth.
