Soustava ALMA pozorovala kvílení čerstvě zrozené masivní hvězdy

Hvězdy se v našem vesmíru rodí ze zhroucených mračen kosmického plynu a prachu. Odborníci si ale stále nejsou jistí, jak vlastně hvězdy vznikají a jaké při tom fungují mechanismy. Jedním ze zásadních problémů je rotace hvězdného materiálu.

Když se hroutí kosmická mračna, tak rotují. Nejprve pomalu, postupem času a vlivem rostoucí gravitace jejich rotace ale zrychluje. Čím více se mračno smrští, tím rychleji rotuje. Podobný efekt ostatně známe například z krasobruslařských piruet. Nově vzniklé hvězdy by tedy měly rotovat velmi rychle. Jenže podle pozorování rotují mnohem pomaleji než by teoreticky měly.

Co hvězdy brzdí? Podle jednoho z možných scénářů by mohl moment hybnosti vznikajících hvězd „odnášet“ unikající plyn. Astronomové proto hledají mladé hvězdy, u nichž je patrná rotace výtrysků plynů. Je to však velmi obtížné, zvláště u velkých hvězd.

Hvězdné mládě v Mlhovině Orionu

Japonský astronom Tomoya Hirota z Národní japonské astronomické observatoře (NAOJ) a Univerzity SONDEKAI (Graduate University for Advanced Studies) se svými kolegy pozoroval pomocí radioteleskopů soustavy ALMO v chilské poušti čerstvě zrozenou masivní hvězdu Orion KL Source I v Mlhovině Orionu, vzdálenou asi 1 400 světelných let od Země.

TIP: Radioteleskopy ALMA vystopovaly dramatický hvězdný ohňostroj

Díky pokročilým technologiím soustavy ALMA se badatelům podařilo prozkoumat výtrysky plynů tohoto hvězdného mláděte a přesvědčivě doložit, že v mladé protohvězdě rotuje nejen plyn a prach, ale i samotné výtrysky. Hirotova pozorování rovněž ukazují, výtrysky nepocházejí z okolí samotné hvězdy, ale spíše z vnějšího okraje disku, který tuto novou hvězdu obklopuje. Zméněný fenomén přenosu momentu hybnosti tak zřejmě souvisí s tzv. magnetorotační nestabilitou.