Souostroví Galapágy: Živé muzeum evoluce
Výprava na ekvádorské souostroví Galapágy znamená tak trochu cestu do pravěku. Místní odlehlé ostrovy jsou totiž mimo jiné domovem prehistoricky vyhlížejících ještěrů a obrovských suchozemských želv
Galapágy leží v Tichém oceánu necelých tisíc kilometrů od pobřeží Ekvádoru. Souostroví tvoří celkem 120 ostrovů, jež se rozkládají po obou stranách rovníku, a od roku 1832 náleží právě zmíněné jihoamerické zemi. V roce 1535 objevil Galapágy španělský mořeplavec Tomáš z Berlanga. Souostroví se poté začalo říkat „želví“ kvůli obrovským želvám s podivně zahnutými krunýři (označovaly se starým španělským slovem galapogos, což také znamená sedlo).
Světové proslulosti dosáhlo souostroví až v první polovině 19. století. V roce 1835 totiž na ostrovy dorazil mladý britský přírodovědec Charles Darwin a zdejší unikátní fauna a flóra jej inspirovala k formulování evoluční teorie o vývoji druhů.
Vzácné druhy zvířat a rostlin jsou ostatně hlavním lákadlem Galapág také dnes. Ze vzdálenosti jen několika metrů tu můžete pozorovat třeba největší suchozemskou želvu sloní, leguána galapážského, ptáka tereje modronohého nebo líně se protahujícího lachtana galapážského. Žije zde rovněž tučňák galapážský – jediný druh tučňáka, který se vyskytuje na severní polokouli.
TIP: Přírodní poklady Galapág: Rituály na ostrovech věčného klidu
Galapágy jsou zajímavé i z geologického hlediska. Vznikly sopečnou činností, přičemž některé sopky jsou činné dodnes. Na první pohled vás upoutá především kráter sopky Sierra Negra, jeden z největších na světě. Černá lávová masa má téměř deset kilometrů v průměru a vulkán dal o sobě naposledy vědět v roce 2005.
