Slavné milenky: Koho měli v náruči nejmocnější muži světa?

Často doslova držely v rukou otěže dějin. A jejich vliv na krále, prezidenty či diktátory byl takový, že si je předcházeli diplomaté i císařovny. Milenky nejmocnějších mužů historie získávaly svojí krásou a chytrostí nesmírnou moc.

Palcéřík místo Markéty

Když si bral v dubnu roku 1252 teprve devatenáctiletý budoucí král Přemysl Otakar II. dvaapadesátiletou Markétu Babenberskou, nepropadal nikdo ze svatebčanů iluzi, že jde o sňatek z lásky. Málokdo se také podivoval tomu, že si pohledný králevic vyhlédl mladičkou dívku z Markétiny družiny snad ještě během svatebního obřadu. Ať už to bylo jakkoli, do roku Přemyslovi porodila dítě. A pak další dvě. Tehdy jí bylo šestnáct let. Jmenovala se Anežka, říkalo se jí Palcéřík podle nezvyklého pážecího účesu, který nosila. 

Anežka pocházela z dolnorakouského rodu Kuenringů a podle kronikáře Přibíka Pulkavy se stala součástí podivné hry mezi Přemyslem a Markétou. Ta prý Přemysla obvinila z neschopnosti zplodit potomka. Přemysl ji ovšem vyzval, ať mu dá jednu ze svých dvorních dam. A jestliže ona dáma otěhotní, je s jeho mužností vše v pořádku. A tak se podle Pulkavy také stalo. Do roka se Anežce narodil syn Mikuláš, jemuž později otec přiřkl titul vévody opavského. 

Vychovatelka i milenka

Diana de Poitiers byla milenkou francouzského krále Jindřicha II. Byla o dvacet let starší než král a měla prý milostný poměr i s jeho otce, králem Františkem I. Narodila se roku 1499, v patnácti letech se stala dvorní dámou a poté byla provdána. Počátky jejího vztahu k Jindřichovi se datují už od chvíle, kdy bylo královskému synovi teprve sedm let. Malý Jindřich i se svým starším bratrem totiž musel odcestovat do Španělska jako rukojmí kvůli výměně za jejich otce, zajatého v bitvě. V doprovodu princů cestovala i Diana de Poitiers, která pak ve Španělsku věnovala chlapci mateřskou péči. Po návratu se stala oficiální vychovatelkou těžko zvladatelného chlapce. Získala nad ním dominantní vliv. Ve dvaatřiceti letech ovdověla, zatímco dospívající Jindřich k ní hořel stále větší láskou a vášní.

Když byl Jindřich v roce 1547 korunován králem, stala se Diana neoficiální první dámou. Král s ní probíral každé své rozhodnutí, a pokud chtěl u něj někdo dosáhnout svého, musel si získat především Dianu. Když Jindřich v roce 1559 zemřel na následky zranění z turnaje, stáhla se Diana na zámek Anet a tam žila v ústraní až do své smrti v roce 1566.  

Madame de Pompadour

Jeanne-Antoinette Poissonová, markýza de Pompadour, byla nejprve milenkou a posléze vlivnou celoživotní přítelkyní francouzského krále Ludvíka XV. Poznali se na lovu v době, kdy byla  Jeanne-Antoinette provdaná za šlechtice Charlese-Guillauma d'Etiolles. Roli královského dohazovače při tom sehrál i jeho komorník Binet, který byl příbuzným Jeane-Antoinetty. Jejich oficiální milenecký poměr se však datuje od svatby králova syna v roce 1745. Jeanne-Antoinette je uvedena ke dvoru, dostává ve Versailles jednu z komnat, dočkává se dokonce vlídného přijetí u královny. Její manželství je přes d'Etiollův odpor rozvedeno a král své nové milence daruje titul a zámek Pompadour.

Čím ho tak okouzlila? Bezpochyby svojí nevšední krásou, ale také inteligencí a duchaplností. Vedle krále postupně získala nesmírnou moc. Obraceli se na ni diplomaté i vyslanci evropských dvorů, aby využili její vliv na krále. Stala se šedou eminencí politiky a také významnou mecenáškou umění a literatury.