Šest dní obklíčení na kopci: Klíčový boj o francouzské městečko Mortain (1)

V oblasti nazývané kvůli nepřehlednému terénu normanské Švýcarsko leží malé městečko s 1 300 obyvateli. Právě v této oblasti se Němci rozhodli zahájit protiútok mířící na západ k pobřeží Atlantiku, k městu Avranches vzdálenému třicet kilometrů. V okolí městečka, které se dosud zapsalo do historie především výrobou příborů a které se v novější době stalo křižovatkou spojující vnitrozemské obce s pobřežím, se měly již brzy odehrát zuřivé boje. 

Poslední okupant

Dne 3. srpna zastřelil francouzský policista ozbrojený puškou z 19. století a jedinou kulkou posledního německého vojáka v Mortain. O hodinu později dorazili do městečka vojáci 1. pěší americké divize, kterou o tři dny později za slunečné neděle vystřídala 30. pěší divize. Jásající civilisté házeli na osvoboditele přijiždějící v nákladních autech květiny. Divize se ještě dostávala z těžkých ran, které utrpěla při bojích v Normandii na konci července. Během operace Kobra v posledním červencovém týdnu totiž americké divize ztratily 136 padlých a několik stovek zraněných mužů, téměř všechny právě z 30. divize. Část z nich si vyžádalo bombardování amerického letectva, které omylem zasáhlo vlastní pěšáky.

Dva z devíti praporů divize byly poslány jinam, zbývající se zakopaly na jedenáct kilometrů dlouhém úseku fronty. Velký význam přikládali Američané strmému kamenitému kopci jménem Montjoie, vypínajícímu se východně od Mortain. Označovali ho jednoduše podle jeho výšky v metrech – kóta 314. Sedm set mužů z 2. praporu 120. pěšího pluku mělo za úkol hájit tento hřeben, zatímco zbytek divize pokračoval v budování jednoduchých polních opevnění, která rozestavěla 1. divize. Mezi muži na kopci byl i poručík Robert L. Weiss, dělostřelecký pozorovatel vybavený kromě dalekohledu také radiostanicí SCR-610 s dosahem osm kilometrů – dostatečným na to, aby se spojil s dělostřelci zakopanými západně od vrchu. 

Hitler nařizuje útok 

Američané doufali, že se dočkají odpočinku, ten jim ale nebyl dopřán. Situace německých sil v Normandii byla na konci července zoufalá. Ve svém stanu ve Východním Prusku však Hitler naznal, že „se naskytla jedinečná příležitost, která se už nebude opakovat, ... proniknout do nesmírně důležitého nepřátelského prostoru“.

Podle jeho rozkazu měly provést čtyři německé tankové divize protiútok ve směru přes Mortain do Avranches, oddělit 3. armádu George Pattona od 1. armády generála Courtneye Hodgese, a pokud přímo nedonutí protivníka prchnout zpět na lodě, alespoň umožní návrat k poziční válce z počátku léta. Hitler prostřednictvím vrchního velitelství vzkázal veliteli skupiny armád B ve Francii polnímu maršálovi Hansi von Klugemu, aby: „… měl oči upřené jen kupředu a na nepřítele a neohlížel se zpět.“

Riskantní operace

Kluge, který do Francie přišel s pověstí neohroženého a vytrvalého inovátora, odpověděl, že takový útok, pokud by nebyl úspěšný, by znamenal nebezpečí obklíčení a zničení. Dokonce i v případě, že by útočící divize dosáhly Avranches, byly by příliš slabé na to, aby město udržely proti spojenecké převaze v letectvu, dělostřelectvu a obrněncích. 

Osm německých divizí bylo již v červenci vyhlazeno v bojích na poloostrově Cotentin. Naopak šest divizí dorazilo na normandskou frontu z jižní Francie a Pas-de-Calais, což umožnilo reorganizaci. Tanková skupina Západ byla přejmenována na 5. tankovou armádu s tuctem divizí ve čtyřech sborech, 7. armáda pak čítala 16 divizí. Přesto šlo o křehké a deprimované svazky. Hitler ale nebral na realitu ohled a nekompromisně nařídil „zaútočit přímo k moři bez ohledu na riziko“. Celá ofenziva dostala název Operace Lutych. 

Noční úder

Dne 7. srpna jednu hodinu po půlnoci hlásily americké hlídky palbu z ručních zbraní nepřítele a následně uslyšely charakteristický zvuk motorů německých panzerů. Vzápětí úder dopadl na 30. pěší divizi – 26 000 mužů a 120 tanků první vlny. Američtí dělostřelci byli připraveni a odpověděli na palbu. V noční tmě jen na slepo odhadovali vzdálenost nepřítele podle hluku na pouhých tisíc metrů. Američtí pěšáci přebíhali mezi palebnými pozicemi, aby simulovali větší počet, než jich byl ve skutečnosti; mnozí z nich se ocitli v obklíčení.

Nocí se ozýval nářek zraněných. Němcům při útoku prakticky nic nevyšlo. Spojenecké stíhací bombardéry útočily na tanky jedoucí v čele 1. tankové divize SS a zastavily kolony na dlouhé hodiny. Pouze tři z šesti útočných hrotů dosáhly včas určené cíle. Pravé křídlo vyztužené 116. tankovou divizí sotva postupovalo a velitelé si koledovali o odvolání za „neinspirativní a pesimistické“ velení. Velením Luftwaffe slibovaných 300 stíhaček nikdy na frontu nedorazilo...

Dokončení: Šest dní obklíčení na kopci: Klíčový boj o francouzské městečko Mortain (2)

Německý úder dopadl nejtvrději na Saint-Barthélemy, důležitou křižovatku tři kilometry severně od Mortain. Americké stíhače tanků svými kanony ráže 76,2 mm zničily německý panther na vzdálenost pouhých 50 m a další dokonce na 30 m. Pěšáci u jednoho zátarasu dovolili nepřátelským tankům projet a pak je zmasakrovali protitankovými granáty. První americký prapor 117. pěšího pluku ztratil 350 mužů a stáhl se na úbočí kopce kilometr západně od Saint-Barthélemy. Německý postup se podařilo zadržet na šest hodin a brzy bylo vyřazeno 40 nepřátelských obrněnců. Mezitím v Abbaye Blanche, klášteře z 12. století severně od Mortain, četa 66 mužů s bazukami a děly odrazila útok pluku SS. Více než 60 nepřátelských vozidel bylo vyřazeno.

Dokončení v úterý 6. listopadu