San Francisco: Město básníků a světel
San Francisco se v průběhu let proměnilo v jeden ze symbolů Spojených států. Do všeobecného povědomí se zapsalo slavným mostem Golden Gate, bezútěšným vězením Alcatraz i řadou osobností.
Zeptejte se kohokoliv ve Spojených státech, které město by chtěl navštívit – ať už poprvé, či znovu – a jako odpověď skoro vždy zazní ona pověstná The Lady by the Bay neboli „dáma v zálivu“, jak se kalifornské metropoli přezdívá. San Francisco vyrostlo zhruba na čtyřicítce kopců u pobřeží Pacifiku a žádná jiná aglomerace v celých USA se mu nepodobá. Mezi jeho esa v rukávu patří nejslavnější most světa, nejznámější vězení a také nejatraktivnější tramvaje, které mnohdy připomínají spíš lanovku. Město je natolik kouzelné, že proniklo snad do každé oblasti kultury. A jakmile se tam jednou octnete, možná se neubráníte pocitu, že už jste ho navštívili někdy dřív…
Během mexicko-americké války v letech 1846–1848 se ospalá mexická obec Yerba Buena stala součástí amerického území. A roku 1847 se její název na popud dosazeného starosty Washingtona Allona Bartletta změnil na San Francisco, doslova „svatý František“. O tři roky později se Kalifornie připojila k unii, přičemž se tam v té době již odehrávala nevídaná zlatá horečka. Zprávy o nálezu cenných valounů v Sieře Nevadě se rozšířily po celém světě a přilákaly hledače štěstí i desperáty. Populace města prudce vzrostla, nicméně lehce získané bohatství několika šťastlivců šlo ruku v ruce s kriminalitou a prostitucí.
Vše nové je vítáno
Horečka za pár let skončila, nicméně město se z turbulentní éry vzpamatovávalo ještě dlouho. K jeho rozvoji posléze roku 1869 přispěla transkontinentální železnice, jež propojila „staré“ kolonie na východě země s nově nabytými územími na západě. Rozmach pak nezhatila ani ničivá zemětřesení, zapříčiněná tektonickým zlomem San Andreas, jenž probíhá přímo pod zástavbou. Město neustále platilo za lákadlo západního pobřeží a přitahovalo myslitele i podnikatele.
Od 50. let 19. století tam Levi Strauss, židovský emigrant z Německa, začal budovat své džínsové impérium. O sto let později se San Francisco stalo útočištěm umělců patřících k beatnickému hnutí (viz Beatníci na vzestupu), zatímco v dalším desetiletí se proměnilo v domov „květinové generace“: Ve městě s tolerantním a svobodomyslným klimatem se tehdejší hippies cítili stejně dobře jako současní příslušníci LGBT komunity, kteří tvoří asi 6 % tamních obyvatel.
Celá aglomerace se prezentuje jako živoucí směsice subkultury i zavedené kultury a představuje přizpůsobivé, na budoucnost orientované centrum zájmu otevřené všem novým trendům. Významně k tomu přispívají také renomované univerzity v Berkeley a ve Stanfordu, řada kulturních institucí či srdce počítačového a technologického průmyslu v Silicon Valley, které leží asi hodinu jízdy na jih.
Tramvaj, nebo lanovka?
Velká výhoda San Franciska spočívá v tom, že se dá obejít pěšky. Nejlepší je vyrazit z centrálního náměstí Union Square, v jehož blízkosti se rozkládá malebná čínská čtvrť. O pár kroků dál, na křižovatce Powell Street a Market Street, narazíte na konečnou proslulé tramvaje Cable Car, s kořeny sahajícími až do konce 19. století. Z původních osmi tras zůstaly v provozu tři a na zmíněné křižovatce najdete nejatraktivnější linku číslo 60 Powell–Hide. Konečná stanice přitom funguje jako točna, kde se šestitunový vůz nadzvedne do vzduchu a otočí se do protisměru. Není divu, že si netradiční podívanou fotí snad každý turista.
Trasa linky 60 vede na sever do přístavní čtvrti Fisherman’s Wharf, další oblíbené destinace cestovatelů. Kromě pouličních umělců tam na slavném molu 39 najdete také množství restaurací a obchodů se suvenýry. Speciální atrakci nejen pro děti pak představují lachtani, kteří si zabrali několik pontonů, na nichž odpočívají nebo dovádějí.
Návštěva u Caponeho
Ze sousedního mola se vyráží lodí k největší místní atrakci, vězení Alcatraz. Někdejší vojenská pevnost na skalnatém, asi osmihektarovém ostrově se začátkem 20. století proměnila ve věznici. Žádná z cel o rozměru 3 × 1,5 metru se přitom nedotýkala vnější stěny stavby a zabezpečení bylo natolik vysoké, že se v Alcatrazu ocitali ti nejhorší zločinci. Nejznámějším z nich se stal nepochybně Al Capone, jehož bývalá cela se dodnes těší velkému zájmu turistů.
Z ostrova se prakticky nedalo uniknout: I kdyby se některému z vězňů podařilo dostat k moři, zastavila by ho ledová voda a nevyzpytatelné proudy zálivu. Svému účelu přestal komplex sloužit v roce 1963, načež se po pokusu o zábor indiánskými aktivisty o deset let později zařadil mezi historické památky a dnes tam zavítá až milion návštěvníků ročně. Zájem o cestu do nápravného zařízení přitom bývá natolik velký, že určitě neuděláte chybu, pokud si vstupenky objednáte předem.
Jako na dlani
Být v San Francisku, a nepřejet či nepřejít pěšky Golden Gate Bridge znamená takřka hřích. Ikonický most vznikal mezi roky 1933 a 1937 a rozpočet na stavbu činil tehdejších 35 milionů dolarů, tedy víc než dnešních 590 milionů. Na konstrukci se pak podílelo zhruba patnáct set dělníků. Po dokončení si „zlatá brána“ třicet let podržela titul nejdelšího zavěšeného mostu na světě a dodnes vzdoruje zemětřesením, nepřízni počasí i slanému vzduchu. Pod nápory větru se vychyluje až o osm metrů, nosné pylony jsou vysoké 227 metrů a tři kilometry dlouhá vozovka se díky nim vznáší 67 metrů nad hladinou moře. Žádné lodi proto nečiní potíže Golden Gate podeplout.
Jestliže po návratu do městského centra vyjedete do 27. poschodí slavného mrakodrapu Transamerica Pyramid, budete se moct pokochat úžasným panoramatem metropole. Pokud by vám ovšem stačil komornější výhled, určitě navštivte pozoruhodnou věž Coit Tower na Telegraph Hill, která vyrostla v roce 1933 na počest hasičů. Lillie Hitchcock Coitová tehdy odkázala svůj majetek městu pod podmínkou, že peníze poslouží k jeho zvelebování. A protože šlo o velkou podporovatelku místních hasičských sborů, spojilo se ušlechtilé s užitečným.
Vyznavači moderního umění by zas rozhodně neměli vynechat fascinující Museum of Modern Art, kde jsou zastoupeni nejen stěžejní tvůrci 19. a 20. století, od Henriho Matisse přes Andyho Warhola po Jacksona Pollocka. V San Francisku si zkrátka přijde na své každý – ať už milovník abstraktních obrazů, monumentální architektury, nádherných výhledů, nebo ikonických pamětihodností.
Beatníci na vzestupu
Kolem sanfranciské Columbus Avenue se od 50. let 20. století psala nová kapitola americké literatury. Skupina mladých tvůrců, sdružených okolo básníka a nakladatele Lawrence Ferlinghettiho, začala veřejně zpochybňovat umělecké a společenské konvence. Avantgardní autoři jako Allen Ginsberg, Gregory Corso či Jack Kerouac dokonce organizovali provokativní čtení. Ferlinghetti pak vydal Kerouacův román Na cestě nebo Ginsbergovu sbírku Kvílení. Jeho legendární knihkupectví City Lights Bookstore na 261 Columbus Avenue a protější Vesuvio Cafe přitom dodneška představují cíl nejednoho milovníka literatury a beatnického hnutí.