S reaktorem kolem světa: Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle (2)

Jaderným pohonem vybavený nosič letounů pojmenovaný po vůdci francouzského druhoválečného odboje a poté prezidentovi se stal účinným nástrojem prosazování zahraniční politiky Elysejského paláce

24.12.2020 - Alois Bělota



V průběhu vývoje letadlově lodi Charles de Gaulle se v souvislosti s lodními vrtulemi vyskytl nečekaný problém. Při testovací plavbě v Atlantiku se jedna odlomila. Závada se ukázala jako velmi vážná, protože při bližším zkoumání měla náhradní vrtule stejné fatální vnitřní strukturální vady a nejspíš by také dlouho nevydržela.

Předchozí část: S reaktorem kolem světa: Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle (1)

Dodavatel hliníkovo-měděných vrtulí a slitiny pro letadlovou loď, firma Atlantic Industrie, nedokázala dodat lepší materiál. Naštěstí se ve skladech našly nikdy nepoužité rezervní lodní vrtule pro stará letadlová plavidla FochClemenceau, byť při jejich použití maximální rychlost Charlese de Gaulla klesla o 1,8 uzlu (3,3 km/h). Potíž se podařilo vyřešit až v roce 2008, kdy Charles de Gaulle dostal dvacetitunové vrtule Rolls-Royce Naval Marine o průměru šest metrů.

Tak ještě jednu?

Nová loď nastoupila do služby v dubnu 2001. Snad každý Francouz byl znenadání hrdý na to, že jeho vlast provozuje největší evropskou válečnou loď, z níž může kdekoli na světě operovat 35–40 moderních letounů. Nečekaný zájem veřejnosti pro své účely využila politická scéna.

Stavba dalšího letadlového nosiče se dostala do programu gaullistického prezidentského kandidáta Nicolase Sarkozyho, který po zvolení do funkce skutečně inicioval debatu o stavbě nového nosiče letounů. Pohon měl mít s ohledem na ekologickou lobby tentokrát konvenční, nicméně na konkrétní činy se Sarkozyho tým nezmohl a dobře placené teoretické úvahy „odborníků“ roku 2013 v tichosti odpískal nový socialistický prezident François Hollande. Navzdory všem problémům představuje ale Charles de Gaulle mimořádně účinnou válečnou loď.

Dassault, který rafne

Kapacita hangáru činí 20–25 strojů, zbytek parkuje na nekryté letové palubě. Celkem může nést až 40 letounů a vrtulníků. Jejich skladba a počet se liší v závislosti na misi, do které se plavidlo zapojí. Avšak základ tvoří víceúčelové stíhačky Dassault Rafale, byť v prvních letech se letci ještě museli spokojit se starším jednomotorovým stíhacím strojem Dassault Super Étendard. Dále na palubě nikdy nechybí aspoň jeden stroj včasné výstrahy Grumman E-2 Hawkeye a nějaký typ vrtulníku.

TIP: Dlouhá cesta staré dámy: Bitevní loď Jeho Veličenstva Warspite

Pro průzkum se v prvních letech používal Eurocopter AS565 MA Panther, k transportu a protiponorkové službě se používal Aérospatiale SA 321 Super Frelon, nahrazený v roce 2005 německým modelem NH90. V současnosti se na letové palubě nejčastěji nacházejí stroje firmy Eurocopter, konkrétně AS365 Dauphin, EC725 Caracal a AS532 Cougar. Charles de Gaulle ale nese i jiné zbraně.

Letadlová loď Charles de Gaulle
  • VÝTLAK: 36 600/40 550 t (standardní/plný)
  • DÉLKA, ŠÍŘKA: 261,5×64,4 m
  • PONOR: 8,8 m
  • POHON: 2× jaderný reaktor K-15 (každý 150 MW), 2× parní turbína Alstom (60 MW), 4× turbogenerátor (4 MW), 2× čtyřlistá lodní vrtule
  • MAX. RYCHLOST: 27 uzlů (50 km/h)
  • PROVOZ BEZ DOPLNĚNÍ ZÁSOB: 45 dní
  • POSÁDKA: 1 950 mužů a letecký personál

Dokončení: S reaktorem kolem světa: Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle (3) (vychází ve čtvrtek 31. prosince)


Další články v sekci