Rozsáhlé požáry během největšího vymírání mohly vést ke zhroucení ekosystémů
Výzkum fosilních uhlíků z dávných požárů na konci permu ukazuje, že za devastujícím zhroucením ekosystémů mohly být masivní lesní požáry
Pokud jde o masová vymírání, v nichž v minulosti zmizela podstatná část tehdejšího života na Zemi, stále ještě nerozumíme mechanismům, které s nimi souvisejí. Přitom v nás vzbuzují hrůzu a rádi bychom věděli, jak to tehdy proběhlo, například kvůli tomu, aby se nám náhodou nepovedlo vytvořit na planetě podobné podmínky.
Paleontolog Chris Mays z irské University College Cork a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že objevili příčinu devastujícího zhroucení ekosystémů, které provázelo největší vymírání v historii planety, k němuž došlo na konci permu a celých prvohor. Velkou škodu podle nich napáchaly lesní požáry.
Fosilní požáry
Během výzkumu fosilních pozůstatků rostlin a uhlíků v geologických vrstvách zachycujících permské mokřady z východní Austrálie a Antarktidy narazili stopy opakujících se požárů. Rostliny v mokřadech se nejprve snažily požárům čelit a přizpůsobovaly se, ale pak už to podle badatelů bylo příliš. Ekosystémy se zhroutily a jejich obnova po vymírání trvala velmi dlouho, protože zmizela většina druhů.
TIP: Nová hypotéza: Způsobily masové vymírání na konci druhohor obyčejné saze?
„Ve vrstvách ze svrchního permu jsme našli hodně uhlíků ze spálených rostlin,“ upřesňuje Mays. „Na samotném konci permu jejich obsah najednou vystřelil ještě mnohem výš, což naznačuje krátkodobé, ale intenzivní zesílení už tak běžných požárů.“ A ještě doplňuje: „Po vymírání následovalo počátkem triasu období, trvající asi 3 miliony let, kdy se v geologických vrstvách objevuje jen málo uhlíků z požárů.“ Zřejmě ani nemělo moc co hořet.
