Rozbor meteoritu z Winchcombe odhaluje jeho dramatickou minulost
Meteorit, který před třemi lety dopadl v anglickém Winchcombe, má za sebou dramatickou minulost. Podle vědců byl několikrát rozbit, transformován a opětovně spojen.
Poslední únorový den roku 2021 zazářila nad anglickým hrabstvím Gloucestershire zelenkavá ohnivá koule. Do zemské atmosféry vstoupil 4,6 miliardy let starý meteorit pocházející z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Díky pozorovací síti U.K. Fireball Alliance a řadě amatérských astronomů se podařilo dopadnuvší materiál velmi rychle nalézt a prozkoumat jej, aniž by došlo k jeho významné kontaminaci. Šlo o vzácný nález – od roku 1991 teprve druhý na území Velké Británie. Celkem se vědcům podařilo shromáždit 602 gramy vzácných vesmírných úlomků.
Nedávná analýza meteoritu ukázala, že má za sebou pohnutou minulost – podle vědců byl v na své pouti vesmírem několikrát rozbit, znovu reformován a pozměněn kapalnou vodou.
Vesmírná skládačka
Rozbor pomocí pokročilých technik, jinak uplatňovaných takřka výhradně na materiály pocházející z misí mapujících vzorky z asteroidů ukázal, že úlomky jsou tvořeny brekcií – hrubozrnnou sedimentární horninou, která se skládá z ostrohranných úlomků minerálů a hornin, spojených kataklastickou směsí. Z hlediska složení se jedná o uhlíkatý chondrit ze skupiny CM, což je kamenitá hornina bohatá na uhlík (obvykle 0,6 až 2,9 %) a vodu. Jedná se o nejstarší známý materiál ve Sluneční soustavě, pro který jsou typické tzv. chondrule – kulovité částečky tvořené minerály jako olivín či pyroxen. Analýza v nanometrovém měřítku dále ukázala, že brekcie Winchcombkého meteoritu vznikla z osmi různých typů chondritů.
To podle vědců naznačuje, že mateřské těleso, z něhož meteorit pochází, bylo několikrát rozbito a přetvořeno, pravděpodobně po srážkách s jinými vesmírnými tělesy na počátku historie Sluneční soustavy.
Úlomky meteoritu navíc jasně ukazují, že byly před rozbitím chemicky změněny kapalnou vodou. V některých případech byla zrna změněná vodou nalezena hned vedle nezměněných zrn. Nečekaně vysoký byl také výskyt karbonátových materiálů, jako je aragonit, kalcit a dolomit. Jedná se o minerály na bázi uhlíku, z čehož vyplývá, že mateřské těleso obsahovalo velké množství ledu na bázi oxidu uhličitého.
Přítomnost vody na mateřském tělese by mohla přinést odpověď na otázku, odkud se vzala voda na Zemi. Podle v současnosti nejpřijímanější teorie ji na Zemi dopravily dopady komet nebo jiných vesmírných těles – třeba právě uhlíkatých chondritů, jakým je i Winchcombský meteorit. V rámci dalšího výzkumu se proto vědci hodlají zaměřit na to, zda poměr deuteria a vodíku z odpovídá poměru vody na Zemi.
