Rover Perseverance již chystá vzorky z Marsu pro návrat domů
NASA na povrchu rudé planety zahájila klíčovou část mise Mars Sample Return. Rover Perseverance začal chystat marsovské vzorky pro návrat na Zemi
V únoru 2023 uplynou dva roky od přistání roveru Perseverance na Marsu. Šikovný rover si za tuto dobu připsal množství významných objevů. Kromě výzkumu na rudé planetě je ale součástí jeho mise i sběr vzorků, které hodlá NASA ve spolupráci s evropskou ESA dopravit na Zemi. Právě tato část ambiciózního plánu prodělala v posledních měsících dílčí změny.
Nové úkoly pro rover Perseverance
Původní plán počítal s tím, že Perseverance shromážděné vzorky odloží na povrchu rudé planety, kde je v rámci mise Mars Sample Return sesbírá evropský robotický rover a dopraví je do přistávacího modulu. Z něj je měl na jaře 2029 vynést na oběžnou dráhu Marsu nosič MAV alias Mars Ascend Vehicle a připravit cenný náklad pro evropskou sondu ERO neboli Earth Return Orbiter (s plánovaným startem v roce 2026). Úkolem sondy ERO je následná doprava vzorků zpět na Zemi, s plánovaným přistáním v roce 2031.
Zásadní změnou v konceptu mise je doprava vzorků do přistávacího modulu – nově by je měl doručit přímo rover Perseverance. Původní plán má nyní sloužit jako záloha pro případ, že by Perseverance nebyl schopen vzorky doručit. Další změnou je způsob vyzvednutí záložních vzorků uložených na povrchu – vzhledem k dosavadním úspěchům marsovského dronu Ingenuity, by sběr vzorků neměl na starosti rover, ale dvojice dronů označovaných jako Sample Recovery.
Marsovská záloha
Perseverance s vykládkou prvního titanového kontejneru na povrch Marsu již začal a v příštích dvou měsících má v lokalitě „Three Forks“ uložit dalších 9 kontejnerů se vzorky. První vykládka dopadla úspěšně – rover vyložil titanový tubus obsahující vzorky odebrané v lednu 2022 a následně zkontroloval jeho polohu. Tato část byla důležitá hned ze dvou důvodů – operátoři mise se mohli přesvědčit, že se tubus nezakutálel pod kola roveru. Neméně důležitou je i poloha tubusu – během testů na Zemi se totiž v 5 % případů stávalo, že tubus skončil „na špičce“, což by komplikovalo jeho budoucí sběr. I v tomto ohledu ale dopadla vykládka přesně podle plánu.
