Rod Gunnera: Jedna velká rodina trpaslíků a obrů
Do rodu Gunnera, který je někdy česky nazýván barota, patří 45 druhů. Nejstarší fosilie připisované gunnerám jsou staré 115 milionů let
Gunnery rostou v tropech a subtropech jižní polokoule – ve Střední a Jižní Americe, v Africe, na Madagaskaru, v Malajsii, na Filipínách, na Novém Zélandu a v Tasmánii. Botanici rod Gunnera dlouho řadili do příbuzenstva stolístků – ponořených vodních rostlin, které ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách rostou i u nás. Moderní metody však odhalily, že se jedná o mnohem starší skupinu, která se vyvíjela samostatně. Proto pro ni byla vyčleněna jak samostatná čeleď, tak i řád.
TIP: Světový unikát v betonové džungli - Brno je rájem konikleců velkokvětých
Gunnery jsou jediné dvouděložné rostliny, u kterých byla popsána symbióza se sinicemi (Nostoc punctiforme). Sinice pronikají dovnitř buněk meristémového pletiva a jejich přičiněním se vytváří speciální symbiotické orgány ve slizových kanálcích uvnitř stonku. Sinice dokážou fixovat vzdušný dusík a rostlině tak dodávají dusíkaté látky, kterých je v chudých bažinatých půdách nedostatek. Tento typ symbiózy byl popsán již v roce 1873.
Rod Gunnera není v našich zeměpisných šířkách neznámý. Dva obří druhy – gunneru čilskou a gunneru rukávovitou – můžete vidět v parcích a zahradách teplejších oblastí Evropy, vzácněji i u nás.
Gunnera tinctoria (syn. Gunnera chilensis)
Velmi neobvyklá exotická trvalka, kterou v Americe pro její obrovské rozměry a podivný vzhled nazývají „dinosauří žrádlo“. V přírodě mají její listy v průměru až tři metry, u nás dorůstají asi poloviční velikosti. Listy jsou laločnaté, hluboce vrásněné, porostlé četnými bradavičnatými výrůstky. Jejich svraštělý tvar umožňuje posbírat veškerou vodu, která po nich stéká přímo do středu rostliny. Drobné zelenavé květy vytváří husté vzpřímené květenství. Postranní větve květenství jsou šikmo vzpřímené, tuhé a dlouhé asi 10 cm.
Velikost: 3 m a více
Rozšíření: pochází z And (Chile, Kolumbie, Kostarika), na Novém Zélandu a v Irsku je invazivní
Ekologie: roste ve vlhkých pralesích, pasekách a horských loukách
Gunnera prorepens
Plazivá drobná bylina vytvářející půdopokryvný koberec. Na jejích tenkých stoncích vyrůstají střídavě hnědé či purpurově zelené oválné listy velké asi 2 cm. Rostliny jsou dvoudomé. Květenství je vzpřímený klas.
Velikost: drobné plazivé rostliny, vysoké cca 1 cm
Rozšíření: Nový Zéland
Ekologie: vlhké louky, rašeliniště, bažiny
Gunnera hamiltonii
Drobná rostlina rozšiřující se pomocí plazivého oddenku, ze kterého vyrůstají růžice listů přitisklých k podkladu. Gunnera hamiltonii původně rostla na obou březích Foveauxova průlivu (mezi Jižním ostrovem Nového Zélandu a Stewartovým ostrovem). V nedávné minulosti bylo známo pět lokalit, ale v roce 1960 populace na Jižním ostrově vyhynula kvůli pohybu písečných dun a invazi nepůvodních rostlin. Dnes roste nejspíše pouze na čtyřech lokalitách Stewartova ostrova. Protože se jedná o rostlinu dvoudomou opylovanou větrem a protože kolonie jednotlivých pohlaví jsou od sebe většinou vzdálené, plodí jen zřídka a semenáče nebyly v posledních letech na lokalitách zjištěné. Určitou naději na záchranu jí dává snadné pěstování v kultuře. Jako zahradní rostlina je vysazována i v Evropě.
Velikost: k zemi přitisklé růžice v průměru kolem 7 cm
Rozšíření: Nový Zéland – Stewartův ostrov
Ekologie: písečné duny při mořském pobřeží
Ochrana: kriticky ohrožená vyhubením
Slovník pojmů
- symbióza – jakékoli soužití dvou a více organismů rozdílných taxonů, které se vzájemně ovlivňují
- meristémové (dělivé) pletivo – je tvořené buňkami s dělivou funkcí; charakteristická je pro něj vysoká intenzita látkové přeměny
- laločnaté listy – jednoduché listy, jejichž čepele jsou členěné zářezy sahajícími do 1/3 směrem k hlavní žilce
- dvoudomé – rostliny, u nichž jednotliví jedinci nesou květy pouze jednoho pohlaví
