„Ranní ptáčata“ jsou zdravější a podávají lepší výkony v práci
Finští věci potvrzují: ranní ptáče dál doskáče, je úspěšnější v práci i v partnerském svazku
Někteří lidé mohou bez problémů vstávat brzy ráno a hned se pustí do práce. Kromě těchto „ranních ptáčat“ existují lidé s nevyhraněným chronotypem, a také „noční sovy“, tedy lidé, kteří lépe fungují hluboko do noci a rána nemají příliš v oblibě. Podle nového výzkumu jsou tyto chronotypy až překvapivě významné pro lidský život.
Ranní ptáčata a noční sovy
Finští vědci zjistili, že zmíněné chronotypy těsně souvisejí s tím, jak dlouho dotyční lidé spí, a také s tím, jaké výkony podávají v práci. V obou případech ranní ptáčata s přehledem porážejí noční sovy. Badatelé využili velkou skupinu lidí z těch, kteří se momentálně podílejí na stále probíhajícím výzkumu „Northern Finland Birth Cohort 1966 Study“.
Cílem této rozsáhlé studie přitom je sledovat a analyzovat životy 12 tisíc vybraných mužů a žen, kteří se narodili v roce 1966. Ve 46 letech byli tito lidé dotazováni na celou řadu detailní o jejich životě, včetně spánkových návyků. Ukázalo se, že mezi muži je 46 % ranních ptáčat, 44 nevyhraněných a 10 % sov, zatímco mezi ženami je to 44 % ranních ptáčat, 44 nevyhraněných a 12 % sov.
Z porovnání chronotypů vyplynulo, že sovy na tom jsou v mnoha ohledech špatně. Méně spí. S větší pravděpodobností nežijí v manželství a nemají zaměstnání. Stejně nápadný je jejich horší výkon v zaměstnání. Zatím ale ještě nejsou jasné všechny souvislosti a nejsou detailně známé genetické a biologické mechanismy, které tyto chronotypy utvářejí.
TIP: Spánek a bohatství: Majetní lidé spí o poznání déle než lidé chudí
Dřívější výzkumy ukázaly, že konkrétní chromatyp určuje z části věk - většina mladých lidí je nočním chronotypem, což je způsobeno rozložením hormonů, které v tomto vývojovém období vykazují odlišnou aktivitu než například v dospělosti. Podle vědců z univerzity v Leicesteru hrají klíčovou roli geny.
