Raketonosný kříženec lodi a letadla: Sovětský ekranoplán MD-160 Lun

První sovětský ekranoplán měl schopnost plout po moři i letět několik metrů nad hladinou a díky dynamickému přízemnímu efektu dokázal dosahovat rychlosti až 500 km/h. Na krátké vzdálenosti se mohl pohybovat i ve velkých výškách jako letadlo. Pro nepřátelské radary a sonary byl díky pohybu nízko nad horizontem nezachytitelný a navíc se tak vyhnul minám či zátarasům.

První stroj této kategorie, jemuž zpravodajci NATO přezdívali „kaspická příšera“, vznikl v roce 1966, v roce 1980 byl však zničen při havárii. Jeho nástupcem se stal Projekt 603; plánovala se stavba osmi jednotek, nakonec vstoupila do služby v roce 1987 pouze jedna, nesoucí název Lun MD-160.

S jaderným nákladem

Stroj pohánělo osm dvouproudových motorů a byl vyzbrojen šesticí protilodních raket Moskit, které mohly nést konvenční či jaderné hlavice, dosahovaly rychlosti Mach 3 a dokázaly zasáhnout cíle vzdálené až 120 km. K obraně sloužila dvojice 23mm dvojkanonů umístěných za pilotní kabinou a pod ocasními plochami.

TIP: Solární jachta, ekranoplán, trimarán: Pět podivuhodných mořských plavidel

Na přelomu 80. a 90. let probíhalo testování lunu včetně odpalování raket Moskit, ale rozpad SSSR znamenal výrazné snížení armádního rozpočtu a ekranoplán dlouhé roky nečinně odpočíval na základně v Kaspijsku, kde pomalu chátral. V loňském roce ekranoplán odtáhly remorkéry do přístavu Derbent, kde bude umístěn v plánovaném Vlasteneckém parku.