První vážný kandidát na exoměsíc je možná jádrem plynného obra
Loňský objev prvního exosolárního měsíce vyvolal mezi odborníky pochopitelné vzrušení. Nově se ale ukazuje, že první exoměsíc je dost možná spíše nedozrálým sesterským zárodkem exoplanety
Astronomové v roce 2018 ohlásili objev podezřelého tělesa o velikosti Neptunu, které by mělo obíhat kolem obrovské exoplanety Kepler-1625b. Tento objekt dostal označení Kepler-1625b-i a v dnešní době je jedním ze slibných kandidátů na objev prvního exoměsíce, tedy měsíce, který obíhá planetu mimo Sluneční soustavu.
Pokud by byl objev exoměsíce Kepler-1625b-i potvrzen, šlo by pochopitelně o historickou událost, která by nepochybně vstoupila do učebnic astronomie. Postupně se ale ukazuje, že potvrzení tohoto objevu bude velmi komplikované. Dostupná data teleskopu Kepler jsou totiž v tomto případě bohužel nejednoznačná.
Záhadný kandidát na exoměsíc
Pokud exoměsíc Kepler-1625b-i existuje, měl by mít hmotnost jako náš Neptun. Není to tedy žádný střízlík. Svého plynného obra, který má hmotnost přibližně 2 až 10 Jupiterů, obíhá v průměrné vzdálenosti 3 miliony kilometrů. Na první pohled je tedy jasné, že pokud by to skutečně byl exoměsíc, musel by být mnohonásobně větší a hmotnější, než měsíce, jaké známe ze Sluneční soustavy.
TIP: Přeplněná galaxie? Potulných exoměsíců je možná tolik co hvězd
Bradley Hansen z americké University of California Los Angeles ve své nové studii tvrdí, že pokud zmíněný měsíc existuje, je nepravděpodobné, že vznikl stejným způsobem, jako velké měsíce, které známe ze Sluneční soustavy.
Podle Hansena by Kepler-1625b-i ve skutečnosti mohl být planetárním jádrem, které se mělo stát plynným obrem, stejně jako planeta Kepler-1625b. Brzy po svém vzniku se ale toto planetární jádro mohlo dostat do sféry vlivu planety Kepler-1625b a změnilo se v extrémní měsíc. Slovy Járy Cimrmana: „Já nejsem tvůj měsíc, jsem tvoje nenarozená sestra…“
