První česká královna? Polská princezna Svatava z rodu Přemyslovců!

Mnohé manželky prvních českých panovníků vůbec neznáme jménem. A přesto byly pro budoucnost dynastií nesmírně důležité! Očekávalo se od nich jediné: zajištění pokračování rodu. Musely přivést na svět co nejvíce dětí, nejlépe samozřejmě co nejvíce synů… Mezi těmito neznámými panovnicemi zaujímá významné místo Svatava Polská, první česká královna. 

Świętosława a Svatava

O dětství či mládí budoucí české královny, která se narodila někdy mezi lety 1046 až 1048 jako Świętosława, toho moc nevíme. Jejím otcem byl kníže Kazimír z rodu Piastovců, matkou Dobroněga, dcera kyjevského knížete Vladimíra z rodu Rurikovců. Svatava byla s Vratislavem dokonce spřízněná! Její prababičku Doubravku z rodu Přemyslovců v Polsku uctívají víc než u nás v Čechách, protože její zásluhou se v Polsku začalo šířit křesťanství. Své nové jméno Svatava nevěsta dostala teprve v Čechách.

Třetí Vratislavovou ženou

Ke sňatku s Vratislavem došlo někdy na přelomu let 1062 a 1063, necelý rok po smrti jeho druhé manželky Adléty. Přibližně třicetiletý dvojnásobný vdovec Vratislav měl sice čtyři děti, ale pouze jediného syna. Hledal proto vhodnou nevěstu. Kolik Svatavě bylo let? Podle některých historiků patnáct, podle jiných asi osmnáct či devatenáct, možná i více… Svatava svému muži porodila pět dětí: Boleslava, Bořivoje, Vladislava, Soběslava a Juditu. Nejbližší vztah prý měla se svým posledním synem Soběslavem. I u něj se datum narození v několika zdrojích liší. Tehdy mohlo být Svatavě okolo pětatřiceti let a mateřství si, řečeno dnešním slovníkem, velice užívala. Jako by tušila, že už další děti mít nebude.

Vratislav byl schopný panovník. A velký křesťan. Zasloužil se o zřízení biskupství v Olomouci, obnovil slovanskou liturgii v Sázavském klášteře a založil kostel sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Římskému králi Jindřichu IV. věrně vojensky i finančně pomáhal v boji proti papeži Řehoři VII. 

Když byl Jindřich novým papežem korunován císařem Svaté říše římské, odměnil se Vratislavovi tím, že ho povýšil na krále. I když ještě nezískal titul dědičný, ale jen „pro svou osobu“, šlo o nesmírnou čest a zvýšení prestiže českého panovníka. A tím samozřejmě i jeho manželky Svatavy. Jejich korunovace proběhla hned v roce 1085 v Mohuči a o rok později si tento slavnostní okamžik, jemuž byl přítomen trevírský arcibiskup Egilbert, s velkou pompou zopakovali i v chrámu sv. Víta v Praze.

Vdovou tři desetiletí

Královského titulu si Vratislav příliš dlouho neužil. Pouhých šest let… V lednu 1092 si vyjel na lov, a spadl z koně tak nešťastně, že se napíchl na větev. Za pár dní následkům těžkého zranění podlehl. Svatava ovdověla. Svého manžela přežila o více než třicet let.

Nebylo to klidné období, zatímco před několika desetiletími Přemyslovcům hrozilo vymření, nyní jich bylo víc než dost. A všichni chtěli vládnout! Svatava nepokrytě upřednostňovala své syny před starším potomkem z druhého Vratislavova manželství, který měl na trůn legitimní právo. Vždyť platil tzv. seniorát, tedy právo vlády nejstaršího žijícího Přemyslovce. Ostatně – podle něj vládl nejdříve nejstarší bratr zesnulého krále Konrád Brněnský, a když pak po několika málo měsících zemřel, nastoupil na trůn Svatavin nevlastní syn Břetislav II. 

Boje mezi bratry

Tehdy se Svatava stáhla do ústraní, údajně snad na Moravu. O jejím životě v této době neexistuje mnoho zpráv. Podle historiků se nedá vyloučit, že se s nevlastním synem smířila. Ostatně co jiného jí zbývalo? 

Břetislavova vláda trvala pouze osm let a kronikáři ji hodnotili jako úspěšnou. Aspoň tak se o tom dočteme u Kosmase. V roce 1100 se ale stal Břetislav cestou z lovu obětí atentátu. Prý na pokyn rodu Vršovců, což zapříčinilo rychlý konec kdysi tak mocného rodu. Ještě před smrtí ustanovil Břetislav jako svého nástupce nevlastního bratra Bořivoje, což jistě královna Svatava s povděkem kvitovala. 

TIP: Přemyslovské dědictví: Kdo nahradil prvního českého krále Vratislava II.?

Postupně se na trůně vystřídali tři Svatavini synové – Bořivoj, Vladislav i Soběslav. Bratři však o moc bojovali i mezi sebou. Svatava je musela neustále usmiřovat, což ji silně vyčerpávalo. Dožila se ještě velkolepého vítězství posledního syna Soběslava I. nad německým králem Lotharem III. U Chlumce v roce 1126 uhájil nejen trůn, ale i relativní nezávislost na říši. O pár měsíců později Svatava umírá. Dožila se krásného a na svou dobu neobvyklého věku asi osmdesáti let!