Proč jsou plejtváci tak velcí? Podle vědců je vykrmila doba ledová
Jak je možné, že plejtváci obrovští dorůstají velikosti, jaká nebyla k vidění ani za dob dinosaurů? Na to se snaží odpovědět tým mořských biologů pod vedením Jeremy Goldbogena ze Stanfordovy univerzity
Plejtvák obrovský je nejmohutnějším tvorem, který kdy obýval naši planetu. Největší známý exemplář měřil na délku 30 metrů a dosahoval hmotnosti 190 tun. Proč ale tyto velryby tolik narostly?
Kalifornský tým mořských biologů poukazuje na neobyčejnou techniku krmení, jakou používají všechny velryby patřící do čeledi plejtvákovitých (Balaenopteridae), kam vedle plejtváka obrovského (Balaenoptera musculus) patří také plejtvák myšok (Balaenoptera physalus) nebo keporkak (Megaptera novaeangliae). Všechny tyto velryby se krmí tak, že zrychlí svůj pohyb a zároveň otevřou ústa dokořán. Vznikne tím tlak, díky němuž nasají do úst obrovské množství vody, jejíž objem se rovná například velikosti autobusu. Když ústa zavřou, odfiltrují vodu přes kostice a zbylé organismy – ryby, kril a korýše – spolknou. Denně tak spořádají tři až čtyři tuny potravy.
To ale není jediný důvod velikosti plejtvákovitých. „Kostice se velrybám vyvinuly před asi 20 miliony let a bezprecedentní růst těchto tvorů jsme přitom zaznamenali až během posledních tří až pěti milionů let,“ vysvětluje Jeremy Goldbogen.
TIP: Obři mezi zvířaty: Kdo jsou největší tvorové současnosti
Když biologové zkoumali data související s evolucí velryb, všimli si, že doba, kdy velryby začaly výrazně nabývat na délce a hmotnosti, se shoduje se začátkem doby ledové. Domnívají se proto, že dramatické změny teploty zapříčinily i výraznější srážky, které začaly do moří splachovat více živin z pevniny. Při pobřeží tak bylo ve vodě větší množství potravy a změněné mořské proudění vyneslo další živiny ze dna oceánů k hladině. Před tvory s mimořádným potravním mechanismem se tak „najednou“ prostřel mnohem bohatší stůl. Díky tomu jejich běžná hmotnost během pár milionů let vzrostla ze zhruba 10 tun na desetinásobek.
