Proč bývá nejvíc meteorů vidět až před rozedněním?
Meteorický roj vzniká, když Země na své trajektorii zkříží pás meteoroidů – úlomků kopírujících oběžné dráhy svých mateřských těles, většinou komet. Jejich největšímu náporu pak naše planeta čelí v oblastech, kde právě svítá. Proč právě za úsvitu?
Viditelnost rojových meteorů obecně závisí na mnoha parametrech a ten hlavní představuje poloha radiantu, tedy místa na nebi, odkud zdánlivě vylétají. I když ovšem bude radiant v ideálně symetrické pozici, tzn. nejvýš právě o půlnoci, a ideálně symetrické maximum připadne rovněž na půlnoc, uvidíme víc meteorů od 0:00 do rozbřesku než před uvedeným časem. To proto, že Země obíhá kolem Slunce.
Mezi soumrakem a půlnocí se nacházíme na polokouli, která míří „proti směru“ oběhu Země kolem Slunce. O půlnoci se však situace změní a naše lokace se přesune na hemisféru, která je vůči meteorickým částicím na zdánlivě návětrné straně, „po směru“ pohybu Země kolem Slunce. Kvůli skládání rychlostí tak nad ránem směřujeme víc proti proudu meteorů než před půlnocí, a uvidíme jich tudíž víc. Je to podobné jako při běhu v dešti: Prší-li na nás shora dolů, budeme mokřejší z čelní strany, zatímco záda mohou zůstat relativně suchá.
