Připraveni ke startu! Vesmírný dalekohled Jamese Webba je kompletní

Uprostřed kalifornského halového komplexu firmy Northrop Grumman usadili inženýři NASA pomocí jeřábů do nosné konstrukce vědecká a optická zařízení. Sluneční štít a další vybavení Vesmírného dalekohledu Jamese Webba neboli JWST již byly na místě, a pracovníkům tak nic nebránilo spojit jednotlivé díly v celek.

Ačkoliv se ještě budou muset otestovat všechny elektronické kontakty, znamená to, že se revoluční dalekohled podařilo letos v srpnu oficiálně zkompletovat. A přípravy na jeho vynesení do kosmu v březnu 2021 tak spějí ke konci. „Sestavení teleskopu představuje milník a vyvrcholení práce tisíců zapálených lidí nejen z NASA, ale také z Evropské a Kanadské kosmické agentury, společnosti Northrop Grumman a mnoha dalších,“ dodává manažer projektu Bill Ochs.

Ten, který vidí všechno

Nová observatoř dokáže studovat až tisíckrát slabší objekty než současné dalekohledy. Počítá se u ní s životností pěti let a do kosmu zamíří se zásobami pohonných hmot na korekce dráhy letu, jež by jí měly vystačit na celou dekádu. Pokud tedy budeme mít štěstí, může JWST svoji životnost překročit. Jeho funkci by navíc nemělo ohrozit ani malé poškození objektivu kosmickým smetím.

Teleskop bude pracovat v oboru infračerveného záření o vlnové délce 0,6–28 µm (mikrometrů), což je výhodné například při sledování velmi vzdálených objektů nebo těles s nízkou povrchovou teplotou. IR záření navíc pronikne skrz oblaka kosmického prachu, jež zůstávají pro viditelné světlo neprostupná. Dalekohled nám tak umožní lépe studovat vzdálené mlhoviny, molekulární mračna v místě rodících se hvězd či jádra aktivních galaxií.

Hluboko pod bodem mrazu

Jelikož bude výzkum vesmíru probíhat v oboru infračerveného záření, musejí se všechny přístroje maximálně odstínit od slunečních paprsků. Zajistit to má pět vrstev izolačních fólií tenčích než lidský vlas, vyrobených z polymeru kaptonu, který v 60. letech 20. století vyvinula společnost DuPont. Jeho klíčovou vlastnost tvoří stabilita: Zůstává neměnný při teplotách od −269 °C do 400 °C. Podpořen speciální povrchovou úpravou z hliníku a křemíku dokáže sluneční štít o rozloze tenisového kurtu udržet teplotu zrcadel na optimální úrovni, tj. kolem −233 °C.

Přístroj zvládne soustředit přibližně sedmkrát víc světla než Hubbleův vesmírný dalekohled (viz Lapač černých děr) a toto zvýšení citlivosti umožní astronomům upřít zrak hlouběji do kosmu – tedy do jeho vzdálenější minulosti. Nejenže tak získáme nové informace o zrodu hvězd, ale zároveň nám teleskop snad pomůže objasnit otázku, proč se jejich tvorba zpomaluje: V současnosti v Mléčné dráze vzniká zhruba jedno „slunce“ ročně, nicméně v minulosti bylo tempo až stonásobné. 

Obecně se však JWST stane přínosem pro všechny obory astronomie a způsobí doslova revoluci například při studiu formování a vývoje planetárních systémů. Zaměří se rovněž na pátrání po případných projevech života ve vesmíru.

Troje oči do kosmu

Teleskop ponese tři detektory pro zpracování světla zachyceného velkým zrcadlem. Near Infrared Camera má pořizovat snímky vesmírných objektů v oblasti blízkého IR záření. Všechny její moduly navíc disponují tzv. koronografickými maskami, které umožní zaznamenat velmi slabě zářící tělesa – například planety v blízkosti hvězd.

TIP: Historie dalekohledu Hubble: Co všechno museli vědci překonat, aby jej dostali do vesmíru

Spektrometr NIS dokáže jako první zařízení svého druhu ve vesmíru současně pořizovat spektra víc než sto objektů v zorném poli dalekohledu. Jeho vývoj a výrobu zajistila Evropská kosmická agentura. Třetí detektor, Mid-Infrared Instrument, dovolí pozorovat vznik galaxií i hvězd a také studovat chemické složení mezihvězdného prostředí. Rovněž tento přístroj dodali evropští vědci a inženýři.