Příběhy vojáků z polského tažení (6): Specialista na zvláštní operace

Hans-Albrecht Herzner (1907–1942) pocházel z rodiny postupimského architekta a roku 1913 nastoupil na gymnázium v Berlíně. Studium přerušila Velká válka a mladík se dočkal maturity až roku 1927, za dalších deset let získal doktorát na Univerzitě Fridricha Viléma. 

Po absolvování povinné vojenské služby se Herzner stal záložním důstojníkem u pěšího pluku č. 9. Od srpna do října 1938 působil jako vědecký poradce na Vrchním velitelství pozemních sil, poté nastoupil – už ve službách rozvědky Abwehr – na velitelství VII. sboru ve Vratislavi. V šarži poručíka sloužil v praporu zvláštního určení Bau-Lehr-Regiment z. b. V. 800, z něhož se později vytvořilo jádro speciálních jednotek Brandenburg. 

Hitler původně hodlal zahájit útok na Polsko už ráno 26. srpna a právě tehdy měl vyrazit do akce i Herzner. Dostal rozkaz sestavit ze sudetských Němců komando, jež by obsadilo oba jablunkovské tunely na hranicích mezi Polskem a protektorátem Čechy a Morava. Záškodníci měli tunely udržet otevřené pro vojska německé 7. armády. Oddíl v noci z 25. na 26. srpna skutečně obsadil nádraží v Mostech, ale obránci tunelů ihned zahájili palbu. Informace o dalším průběhu se liší – podle německých zdrojů Herzner tunely dobyl, ale obdržel informaci o odložení útoku na 1. září a stáhl se. Polské prameny tvrdí, že se Němci do tunelů vůbec neprobili a po několika hodinách je vojáci z Mostů vytlačili.

TIP: Neznámí hrdinové: Kdo jsou první a poslední oběti války

Šéf Abwehru Wilhelm Canaris navrhl udělit Herznerovi Železný kříž II. třídy, k čemuž však kvůli uskutečnění akce v době míru nedošlo (získal ho až později). V letech 1940–1941 velel nadporučík Herzner praporu Nachtigall složenému z ukrajinských nacionalistů, v září 1942 zemřel na následky střelného zranění.