Právnický oříšek: Komu vlastně patří Měsíc?
Spojené státy v roce 1969 vztyčily na Měsíci vlajku. Patří jim teď Měsíc?
Když astronauté NASA Neil Armstrong a Buzz Aldrin v červenci 1969 přistáli na Měsíci, vztyčili tam mimo jiné i americkou vlajku. Takový akt je přitom v bouřlivé historii planety Země tradičně považován za prohlášení nároku a zabrání nové plochy ve jménu země, které vlajka přináleží.
K dobytí Měsíce došlo v politicky horké době, kdy spolu tehdejší velmoci soupeřily ve velkolepém vesmírném závodě. A přistání na Měsíci je považováno za americké vítězství v tomto prestižním klání. Pokud by si USA tehdy vehementně nárokovaly území Měsíce, mohlo to mít velké politické a mezinárodní důsledky, které se snadno mohly obrátit proti americkým zájmům.
Měsíc a Kosmická smlouva
Právník specializovaný na vesmírné právo Frans von der Dunk z Univerzity v Nebrasce potvrzuje, že se ceremoniálem vztyčení americké vlajky Měsíc zcela určitě nestal územím USA. Nezamýšlela to ostatně ani NASA, ani americká vláda.
Odpověď na otázku po vlastníkovi Měsíce je ve skutečnosti zahrnuta v takzvané Kosmické smlouvě (anglicky Outer Space Treaty), která upravuje základní právní rámec pro činnost států ve vesmíru. Spojené státy, Sovětský svaz a další země se v této smlouvě shodly, že Měsíc stává neutrálním a nemilitarizovaným územím, které patří všem pozemským států a není možné ho okupovat nebo si ho přivlastnit. Podobná pravidla platí například pro mezinárodní vody na Zemi. Měsíc tak má výjimečnou právní povahu – nesmí se na něm testovat žádné zbraně, nikdy se tu nebudou provádět vojenské manévry ani se na něm nebudou stavět vojenské základny.
Smlouva upravující práva k Měsíci vznikla před 51 lety - 27. ledna 1967 a podepsali ji zástupci tehdejšího Sovětského svazu, USA a Velké Británie. V platnost Kosmická smlouva vstoupila 10. října 1967, v průběhu dalších let ale byla několikrát upravována - ukázalo se například, že dodržování striktních pravidel by de facto znemožňovalo dopravu vzorků hornin z Měsíce na Zemi.
TIP: Těžba na asteroidech: Najdeme ve vesmíru zlato?
Kosmická smlouva ale neupravuje pravidla pouze pro Měsíc. Vyplývá z ní, že kosmický prostor patří celému lidstvu a jednotlivé státy si ho nemohou žádným způsobem přivlastnit. Odborným právnickým termínem pro tento stav je výraz rei communis omnium. Podle právnického slovníku to znamená „věc, která nepatří nikomu a jejíž užívání je společné všem“. Smluvní stát je také odpovědný za škody, které způsobí jeho kosmické objekty. Dohodu dosud ratifikovalo 107 zemí a dalších 23 ji zatím podepsalo.
