Potrestání vzteklého psa: Americké bombardování Libye 1986 (3)
Extravagantní libyjský vůdce vedl značně ambiciózní a protizápadní politiku, podporoval radikály z různých koutů světa a stál v pozadí řady teroristických útoků. Na jaře 1986 ale americkému prezidentovi Reaganovi došla po několika excesech trpělivost a nařídil bombardování vybraných cílů v této zemi
Na jaře 1986 došla americkému prezidentovi Reaganovi trpělivost s Muammarem Kaddáfím a nařídil bombardování vybraných cílů v Libyi. Libyjské protivzdušné obraně se ale jeden z amerických letounů podařilo sestřelit.
Předchozí části:
Trosky letounu F-111 později Libyjci vylovili a část jich prý předali na prostudování Sovětům. Ostatky jednoho letce předal Tripolis Američanům prostřednictvím papeže Jana Pavla II. v lednu 1989. Podle analýzy chrupu se zjistilo, že jde skutečně o pohřešovaného pilota Ribase-Domminicciho, ale tělo zbraňového operátora Paula Lorence nebylo dosud vydáno.
Extravagantní plukovník
Muammar Kaddáfí (1942–2011) se narodil jako dítě kočovných beduínů nedaleko města Syrta. V roce 1961 zahájil studia na Libyjské vojenské akademii a už od konce 60. let se zapojil do příprav svržení tamní vlády. Po převratu v roce 1969 se nechal v hodnosti plukovníka ustavit velitelem ozbrojených sil země, následující rok se už sám jmenoval premiérem a rovněž ministrem obrany. Znárodnil ropný průmysl, dostal se postupně do konfliktu s většinou západního světa a naopak se sbližoval se socialistickými zeměmi.
Nashromáždil ohromný majetek a vystupoval velmi extravagantně; jeho osobní gardu například tvořily zvlášť vybrané krásky nazývané amazonky a na zahraničních cestách spával a přijímal hosty v luxusním beduínském stanu. Po roce 2000 začal odškodňovat oběti teroristických činů, které sám nařídil. U moci se udržel až do roku 2011. Během povstání se pokusil uprchnout, byl však u svého rodného města Syrta dopaden, zlynčován a posléze zastřelen rozvášněným davem. Jeho tělo bylo pohřbeno v poušti na neznámém místě.
Zraněný diktátor
Vedení USA nikdy oficiálně nepotvrdilo, že by cílem akce bylo zabití plukovníka Kaddáfího. Jen generál David Forgan to okomentoval slovy: „Jestli bychom Kaddáfího přistihli v jeho posteli, byl by to bonus. Ale ne hlavní cíl.“ Libyjský vůdce se ale v noci, kdy proběhl útok, nacházel právě v obytné části kasáren Báb al-Azízija.
Podle všeho mu těsně před začátkem bombardování zatelefonoval italský sociálnědemokratický premiér Bettino Craxi, který se o přípravách akce dozvěděl. Libyjský diktátor opustil údajně kasárna na poslední chvíli, stejně však utrpěl lehké zranění. Trvalo pak několik dnů, než se znovu objevil na veřejnosti, což ukončilo spekulace, že při úderu přišel o život. Nálet s ním ale velmi otřásl a měl za následek fakt, že Kaddáfí značně zmírnil rétoriku.
Nepoučitelný Kaddáfí
Libyjská strana oznámila, že na zemi zahynulo 37 osob a dalších 93 utrpělo zranění. Neuvedla však, kolik z nich bylo civilistů. Kaddáfí také tvrdil, že při náletu zahynula jeho adoptivní dcera, existují ale svědectví, že žila ještě nejméně několik let po akci. Tripolis se však ani po této „trestné výpravě“ nevzdal podpory teroristů, ba naopak.
TIP: Letecké operace v Libyi (1): Poslední válka plukovníka Kaddáfího
Dne 21. prosince 1988 došlo k bombovému útoku během letu Pan Am 103 z Frankfurtu nad Mohanem do Londýna. Výbuch na palubě uneseného Boeingu 747 (způsobený čs. trhavinou Semtex) a následný pád letadla u skotského města Lockerbie měl za následek 270 mrtvých. Podle všeho se zřejmě jednalo o odplatu mimo jiné za bombardování Libye; v roce 2011 prohlásil tamější ministr spravedlnosti Abbúd Džalíl, že útok nařídil diktátor osobně.
