Potrestání vzteklého psa: Americké bombardování Libye 1986 (2)
Extravagantní libyjský vůdce vedl značně ambiciózní a protizápadní politiku, podporoval radikály z různých koutů světa a stál v pozadí řady teroristických útoků. Na jaře 1986 ale americkému prezidentovi Reaganovi došla po několika excesech trpělivost a nařídil bombardování vybraných cílů v této zemi
Dne 14. dubna 1986 začaly paluby letadlových lodí CV-43 Coral Sea a CV-66 America opouštět první stroje. Flotila plula za úplného zatemnění, rádiového klidu a měla vypnuté skoro všechny radiolokátory.
Předchozí část: Potrestání vzteklého psa: Americké bombardování Libye 1986 (1)
Námořníci jdou do akce
To mělo zajistit utajení před sovětskými špionážními loděmi v oblasti Středozemního moře. Příliš to však nepomohlo, protože Sověti se z mnoha různých indicií o akci dozvěděli a libyjského diktátora s předstihem varovali. Přesný čas a cíle náletu však neznali. Námořní letectvo do akce vyslalo stíhací bombardéry A-7E Corsair II a modernější F/A-18 Hornet.
Právě ty jako první vlétly do libyjského vzdušného prostoru a začaly odpalovat protiradarové řízené střely AGM-45 Shrike a AGM-88 HARM. Ty skutečně našly svůj cíl a oslepily většinu nepřátelských radiolokátorů. Kolem druhé hodiny po půlnoci se ke svým cílům přiblížilo 15 corsairů a 18 „stojedenáctek“, jež pak zaútočily na své předem vybrané cíle.
Bomby pro Kaddáfího
Na letiště Tripolis zaútočilo pět F-111, srovnalo se zemí operační budovu, zničilo dva z pěti transportních Il-76 a poškodilo několik dalších letounů a vrtulníků. Svůj příděl pum dostala i kasárna Báb al-Azízija. Podle plánu na ně mělo zaútočit devět letounů, ale kvůli poruchám a přísným rozkazům ohledně přesného zaměření nakonec cíl bombardovaly jen dva. I to ale stačilo. Jedna puma dopadla přibližně 15 m od vchodu do Kaddáfího paláce a vytvořila zde pětimetrový kráter. Druhá dopadla necelých 30 m od rezidence, ve které popadalo několik stropů, a vyrazila všechny dveře a okna.
Dalších šest pum v areálu zničilo ještě několik budov a tlaková vlna prý smetla i plukovníkův slavnostní stan stojící na dvoře objektu. Jiným cílem se stal výcvikový tábor Murat Sídí Bilál, jenž utrpěl těžké škody – zničeno bylo i několik plavidel, jež tam sloužila při výcviku potápěčů. Námořní stroje pak svůj smrtonosný náklad svrhly na letiště Benina a kasárna stráží al-Džamáhíríja na druhé straně zálivu Velká Syrta. Na základně shořely nejméně tři stíhací MiG-23, dva vrtulníky Mi-8 a jeden F.27 společnosti Libyan Arab Airlines, mnoho dalších letounů utrpělo vážné škody.
F-111 sestřelen
Nespala však ani libyjská protivzdušná obrana, jejíž páteř představovaly sovětské protiletadlové komplexy S-75 Dvina vyvinuté v polovině 50. let. Srdce baterie tvořila radiotechnická kabina střeleckého naváděcího radiolokátoru, kolem něhož se zpravidla v kruhu o poloměru přibližně 60 m nacházelo šest odpalovacích zařízení se šesti řízenými střelami. Systém byl ve výzbroji více než 40 zemí světa a stal se jedním z nejrozšířenějších systémů protivzdušné obrany vůbec.
Dokončení: Potrestání vzteklého psa: Americké bombardování Libye 1986 (3)
Na americké F-111 ale vedly palbu i menší systémy 9K33 Osa-AK a Kvadrat. Nikdo z amerických osádek přitom nezpozoroval, že jedna nepřátelská střela svůj cíl našla. Při prvním tankování za letu bezprostředně po útoku (ke kterému došlo nedaleko Sicílie) se teprve přišlo na to, že chybí stroj pilota Fernanda Ribase-Domminicciho. Rozběhla se záchranná operace, po nezvěstném stroji však nebylo ani vidu a slechu. Jak přesně došlo k jeho sestřelení, není dodnes známo a tato událost zůstává zdrojem mnoha spekulací.
