Poslední večeře: Rybu v jurském oceánu zahubila její vlastní nenasytnost

Že se při jídle nevyplatí spěchat a cpát se příliš velkými sousty, potvrzuje i fascinující nález fosilie z německé geologické formace Sachrang (německy Posidonienschiefer), jejíž stáří je asi 180 milionů let. Tato formace ze spodní jury, která se táhne z jihozápadu na severovýchod Německa (s přesahem do okolních zemí), je bohatá na výjimečně dobře zachovalé fosilie mořských živočichů, včetně plazů, ryb nebo hlavonožců.

Badatelé zde před časem narazili na fosilii paprskoploutvé ryby druhu Pachycormus macropterus, která zřejmě měla pořádnou smůlu. Spolkla totiž zhruba deset centimetrů velkého amonita – druhohorního hlavonožce ukrytého v masivní schránce. Na dotyčnou rybu to podle všeho bylo příliš velké sousto a za svou nenasytnost zaplatila životem.

Nenažraná ryba

Paleontologové se domnívají, že schránku amonita pozřela ryba omylem. Žaludek ryby a jeho mikroklima poté posloužil jako skvělé místo pro uchování schránky amonita. Svědčí o tom částečně zachovalý perleťový lesk a pouze malé poleptání schránky žaludeční kyselinou. Ke smrti ryby muselo podle vědců dojít, pravděpodobně v důsledku ucpání trávicích cest a vnitřního krvácení, během několika minut. Mrtvola ryby poté klesla do měkkého bahna, kde bez přístupu kyslíku vznikla perfektní fosilie.

TIP: Zcela unikátní nález z druhohor: První fosilie amonita bez schránky

Samuel Cooper a Erin Maxwellová ze Státního přírodovědného muzea v německém Stuttgartu navíc zjistili, že se pro dotyčnou rybu nejednalo o ojedinělý „dietní prohřešek“ – v pozůstatcích jejího žaludku vědci objevili zachovalé fosilie malých hlavonožců s měkkým tělem, velkého belemnita a dokonce i menší rybu stejného druhu Pachycormus macropterus.

Závěry svého výzkumu badatelé zveřejnili v odborném časopisu Geological Magazine. Nalezená fosilie, která je sama o sobě velmi výjimečná, představuje také první přímý důkaz, že paprskoploutvé ryby ve druhohorách lovily amonity a jim podobné hlavonožce.