Pokročilý spektrograf WEAVE prozkoumal omračující srážku galaxií

Stephanův kvintet je fascinující skupina pěti galaxií v souhvězdí Pegase, která tvoří kompaktní a gravitačně pevně vázanou skupinu. Kvintet je od nás vzdálený asi 300 milionů let a pro astronomy představuje velmi vděčný vesmírný útvar pro nejrůznější pozorování a výzkumy.

Oblast Stephanova kvintetu je vlastně vesmírnou křižovatkou, kde se protínají dráhy jednotlivých galaxií. V minulosti zde došlo ke galaktickým srážkám, o čemž svědčí „galaktické trosky“ v podobě ohromného množství uniklého kosmického plynu, tedy především vodíku.

Omračující srážka galaxií

Tento kosmický plyn by za normálních okolností nebyl příliš patrný. Shodou okolností ale ve Stephanově kvintetu právě probíhá další ohromující galaktická srážka, při níž se galaxie NGC 7318b sráží s galaxií NGC 7318a. Z našeho pohledu jsou galaxie prakticky nehybné, podle výpočtů vědců jde ale o srážku s rychlostí okolo 3,2 milionů kilometrů za hodinu.

Srážka vyvolala gigantickou rázovou vlnu, podobnou jako u nadzvukového letounu, ale mnohonásobně větší, která prolétá kosmickým plynem a díky obrovské energii zviditelňuje kosmický plyn, s nímž se setká. Právě na tuto srážku se s prvními pozorováními zaměřil pokročilý multiobjektový spektrograf WEAVE (William Herschel Telescope Enhanced Area Velocity Explorer), který byl nedávno uveden do provozu na Kanárských ostrovech, jako součást teleskopu Williama Herschela.

Marina Arnaudová z University of Hertfordshiru a její kolegové využili toho, že se rázová vlna galaktické srážky ve Stephanově kvintetu pohybuje hypersonickou rychlostí a zanechává po sobě stopu v podobě ionizovaného plynu. Jak uvádějí ve své studii, zveřejněné odborným časopisem Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, díky detailním pozorováním odhalili dvojitý charakter rázové vlny. Vědci věří, že jejich výzkum přispěje k lepšímu pochopení evoluce galaxií.