Podivuhodná exoplaneta LTT9779b je jako zrcadlo rozpálené na 2 000 °C

Pomineme-li Měsíc, je nejjasnějším objektem na pozemské obloze planeta Venuše. Její hustá oblaka odrážejí zpět do kosmického prostoru asi 75 procent slunečního záření. Mají tedy albedo 75 procent. Oproti tomu naše Země odrazí jen asi 30 procent přicházejícího záření. Evropský vesmírný dalekohled CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) před časem objevil exoplanetu LTT9779b, která odrazí dokonce 80 procent hvězdného záření.

Exoplaneta LTT9779b byla objevena v roce 2020 a již tehdy bylo jasné, že jde o výjimečný objekt. Jde o první známý ultrahorký neptun, který svou mateřskou hvězdu oběhne za méně než jeden pozemský den (konkrétně za 19 hodin). Dotyčná hvězda je přitom zhruba stejně velká a hmotná jako naše Slunce. Exoplaneta LTT9779b je podle astronomů 4,7× větší než Země (je tak větší než například Neptun) a mateřská hvězda žhaví její přivrácenou stranu na teplotu okolo 2 000 °C.

Vesmírné zrcadlo

Příčinou velmi vysokého albeda exoplanety LTT9779b jsou žhavá oblaka s velkým obsahem kovů. Tvoří je zřejmě především roztavené silikáty (křemičitany) s různými kovy, například titanem. Podle vědců jde o velmi nehostinné místo. Jak barvitě popisuje astronom James Jenkins z chilské Univerzity Diega Portalese a výzkumného centra CATA: „Představte si hořící svět, v těsné blízkosti hvězdy, kde se převalují těžká kovová mračna, z nichž prší titanový déšť.“ Výzkum Jenkinse a jeho kolegů nedávno zveřejnil odborný časopis Astronomy & Astrophysics.

Astronomka Vivien Parmentier z francouzské Observatoře Côte d’Azur přiznává, že podmínky panující na exoplanetě LTT9779b jsou pro vědce překvapením. Vzhledem k její extrémní teplotě (při teplotách nad 100 °C se v atmosféře nemohou tvořit mračna z obsahem vody) by se v její atmosféře neměly vyskytovat ani oblaka z roztavených kovů nebo skla. Vysvětlení podle Parmentierové spočívá v tom, že atmosféra exoplanety je zcela saturovaná výpary silikátů a kovů, díky čemuž tam vznikají mračna teplotě navzdory.

Planeta, která by neměla existovat

Vysoká odrazivost a teplota ale nejsou jedinou zvláštností exoplanety LTT9779b – všechny doposud známé exoplanety, které obíhají kolem své hvězdy za méně než jeden den, jsou buď „horké Jupitery“ – plynní obři nejméně desetkrát větší než Země – nebo kamenné planety menší než dvojnásobek Země. LTT9779b je tedy příliš malá (na horký Jupiter) nebo příliš velká (na kamennou super-zemi).

TIP: První objevený ultrahorký neptun je nejspíš jen zbytkem původní planety

„Je to planeta, která by vlastně neměla existovat,“ potvrzuje Vivien Parmentier. „Podle toho co známe, by mělo jít o holou exoplanetu s „odfouknutou atmosférou“. LTT9779b ale zjevně atmosféru má a dokonce se v ní vyskytují mraky." Podle Sergio Hoyera z Astrofyzikálního ústavu v Marseille je možným klíčem složení mraků – jejich hmotnost brání mateřské hvězdě připravit exoplanetu o její atmosféru.