Pletí virtuálních záhonů: V čem tkví kouzlo farmářských simulátorů?
Většině moderních obyvatel západní polokoule je každodenní zemědělská práce cizí. Přesto se někteří z nich věnují obdělávání půdy, zalévání záhonků a sklízení úrody častěji než jejich předkové – ovšem pouze virtuálně. Psychologové nyní poodhalují, proč jsou farmářské simulátory tak populární
Počítačových her založených na simulování života zemědělce existují celé stovky. Jedna z nejznámějších, Farming Simulator od švýcarské společnosti Giants Software, zaznamenala v roce 2020 celkem 25 milionů prodaných kopií a přes 90 milionů stažení mobilní verze. A například Stardew Valley, jež se letos v březnu dočkala aktualizované verze, se před osmi lety v roce svého vydání ocitla na seznamu nejlépe hodnocených videoher vůbec.
Práce jenom jako
Podle psychologa Jamieho Madigana, který provozuje web The Psychology of Video Games, přináší imaginární práce mnohem větší uspokojení než ta skutečná – právě proto, že je „jenom jako“. Z rovnice tak odpadá zásadní proměnná v podobě bezmoci a nejistoty z případného neúspěchu, které by v reálném světě mohly mít fatální důsledky. Dotyčný se pro účast ve hře nerozhodl kvůli výplatě, nýbrž z vlastní vůle. Na scénu zde tedy vstupují angažovanost a vnitřní motivace coby faktory, jež pohánějí zaměstnance bez ohledu na vnější okolnosti, včetně výše mzdy. Jinými slovy, videohry poskytují „jasné cíle, jednoznačnou zpětnou vazbu, vítězné výzvy a předvídatelné odměny“. A o podobném uspokojení ze standardního zaměstnání si většina z nás může nechat jen zdát.
Břemeno života
Zmíněná hra Stardew Valley spojuje dle Madigana hned několik prvků, jež probouzejí vítané emoce. Zásadní je už příběh v pozadí: Hráč se ocitá v roli vnuka nemocného dědečka, který mu předá zapečetěnou obálku a řekne mu, aby ji otevřel, až se bude „cítit zdrcen břemenem moderního života“. Jakmile pak daná chvíle nastane, ukáže se, že stařík hráči v dopise odkázal svou někdejší farmu, a vybízí jej, aby pokračoval v jeho stopách. Právě popsaný příběh má podle recenzentů i psychologů zvlášť terapeutický účinek – tak jako hrdina ve hře uniká z každodenní šedi kanceláře, i hráč jejím prostřednictvím nachází ventil od starostí běžného dne.
Klíč k lepší náladě
„Jelikož neexistuje žádné pevně dané řešení tvůrčích úkolů, mohou jim hráči věnovat tolik času, kolik si sami zvolí. Během mnoha herních hodin se soustředí na navrhování a rozvoj své farmy, tudíž mají spoustu příležitostí se do svého projektu emocionálně zapojit,“ domnívá se Madigan. V rámci psychologické studie vedli vědci z univerzit v Yorku a Basileji rozhovory s hráči a zjišťovali, jaké pocity prožívají.
Většina z nich zmínila, že jim farmářský simulátor pomáhá zvládat náročné životní situace jako problémy v rodině a vztazích, úmrtí blízké osoby, úzkosti či ztrátu zaměstnání. A třebaže videohra sama o sobě problém pochopitelně nevyřeší, může se stát užitečným nástrojem pro získání pozitivní zpětné vazby a zlepšení nálady.
Kritici často poukazují, že hráči pouze vyměnili své skutečné povinnosti za digitální. Ovšem už prostý fakt, že si dotyčný nějakou činnost vybral dobrovolně, mu může pomoct ke zlepšení psychického stavu.
